Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Dovolená navíc je pro Čechy benefitem číslo jedna

Nejpopulárnějším zaměstnaneckým benefitem v Česku je pět týdnů dovolené, tedy o týden více, než firmám nařizuje zákon. Na druhém místě se v letošním ročníku tradiční studie poradenské společnosti PwC PayWell umístily stravenky.

Následují občerstvení na pracovišti a penzijní připojištění. Novým trendem jsou benefity, které mají zaměstnancům usnadnit skloubení práce a péče o děti, např. příspěvek na školné, chůvu či jesle.

"Zaměstnanci oceňují zejména takové benefity, z nichž mají hmatatelný užitek. Novým trendem poslední doby jsou výhody, které pracujícím rodičům umožní nevzdávat se kariéry, a zároveň velká flexibilita poskytovaných benefitů," prohlásil Andrew Krenek, ředitel v oddělení Poradenství pro řízení lidských zdrojů, PwC Česká republika.

Nárok na stejně dlouhou dovolenou mají všichni zaměstnanci ve většině (81 procent) společností v Česku. Nárok na pět týdnů dovolené mají zaměstnanci 82 procent firem. Pětitýdenní dovolenou nabízejí zejména farmaceutické firmy, finanční instituce, včetně pojišťoven, společnosti v oblasti chemického průmyslu, v sektoru logistiky či rychloobrátkového zboží. Hromadné čerpání dovolené využívá 21 procent společností a průměrná délka hromadné dovolené je deset dní.

Tolik oblíbené stravenky poskytuje svým zaměstnancům celých 76 procent společností. Hodnota jedné stravenky na den dosahuje v průměru 75 korun. Firmy, které mají vlastní stravovací zařízení, přispívají v průměru 46 korun. Vlastní stravovací zařízení mají nejčastěji logistické společnosti a průmyslové podniky.

Penzijní připojištění patří stále mezi nejčastěji poskytované finanční výhody. Svým zaměstnancům jej nabízí už 72 procent zaměstnavatelů. Stále více z nich usiluje o to, aby se zaměstnanci na tomto benefitu podíleli svými příspěvky. Tento rostoucí trend vychází ze snahy zaměstnavatelů angažovat zaměstnance do poskytovaných výhod, a maximálně tak zajistit, že benefity, které dostávají, opravdu chtějí a využívají. Zatímco v loňském roce vyžadovalo příspěvek ze strany zaměstnance 29 procent společností, letos jej vyžaduje 62 procent společností.

Firmy přispívají na penzijní připojištění měsíčně v průměru 1730 korun vrcholovému managementu, 740 korun střednímu managementu a 600 korun ostatním zaměstnancům. Tento příspěvek využije v průměru 65 procent zaměstnanců.

Systém Cafeteria, čili volitelné zaměstnanecké výhody, provozuje téměř třetina společností v České republice. Zaměstnanci si mohou vybírat z mnoha různých benefitů, téměř v žádné firmě mezi nimi nechybí příspěvek na sportovní vyžití, kulturní akce a rekreaci. O oblíbenosti systému volitelných zaměstnaneckých výhod mezi zaměstnanci svědčí i fakt, že v zaměstnanci v rámci cafeteria systému v průměru vyčerpají 99 procent svého rozpočtu.

Studie PayWell 2011 je mzdový průzkum, který mapuje trendy základních a celkových mezd včetně poskytovaných zaměstnaneckých benefitů v České republice. V loňském roce se studie PayWell zúčastnilo 125 společností z 14 sektorů.

Témata:  zaměstnanci benefity

Související

Aktuálně se děje

21. října 2025 12:11

Salon, který zklamal: Jak postupovat, když služba skončí průšvihem místo relaxu

Návštěva kadeřnického salónu, nehtového studia či maséra představuje pro mnoho lidí zasloužený odpočinek či způsob, jak vylepšit svůj vzhled. Ne vždy se však výsledek shoduje s našimi představami – nový účes se nemusí podařit, manikúra může být nekvalitní a masáž namísto úlevy přinese bolest. Místo odpočinku si pak zákazník odnáší nepříjemný zážitek a problémy související s řešením nápravy k tomu. Jak v těchto případech postupovat a na co máte nárok? 

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Stát přijde o miliardy, ceny moc neklesnou. Nová vláda žene gastro do maďarského experimentu

Snížení DPH na podávání nealkoholických nápojů v gastronomii z 21 % na 12 %, které chystá vznikající vláda, by snížilo příjmy státního rozpočtu přibližně o 1,5 miliardy Kč ročně. Dopad na ceny pro zákazníky by však byl omezený – zkušenosti ukazují, že podniky snížení sazby obvykle plně nepřenesou do cen. Část úspory si ponechávají jako vyšší marži, takže opatření pomáhá spíše podnikatelům v gastronomii než spotřebitelům.