Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Cena potravin letí vzhůru, nejvíce u paprik

Cena potravin letí vzhůru, nejvíce u paprik

Foto: Pixmac

V obchodech s potravinami během uplynulých pěti týdnů nejvíce zdražily papriky (+11,54 procenta), s cenou dolů šly naopak nejvýrazněji pomeranče (-7,19 procenta). Vyplývá to z pátečních údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ).

V České republice ve sledovaném období mezi 8. listopadem a 13. prosincem 2011 vzrostly ceny 20 z 26 sledovaných potravin, šest jich naopak zlevnilo. Nejvýrazněji zdražily papriky, a to o 11,54 procenta. Kilogram se dá v tuzemsku pořídit v průměru za 45,05 koruny, přičemž nejlevnější papriky jsou k dostání v Karlovarském kraji (36,37 Kč/kg), naopak nejdražší v Pardubickém kraji (50,08 Kč/kg). Obchodníci zvyšovali ceny například také hovězího masa, vepřové pečeně, eidamské cihly, bílých jogurtů, cukru, brambor, banánů či rajčat. Opačný cenový pohyb zaznamenali statistici u pomerančů, které zlevnily v průměru o 7,19 procenta na 27,62 Kč/kg. Cenově nejdostupnější pomeranče mají obchodníci v Ústeckém kraji (25,02 Kč/kg), naopak nejdražší je Plzeňský kraj (30,80 Kč/kg). Zlevnila ještě i kuchaná kuřata, mouka, pečivo, jablka a pivo. V jednotlivých krajích se spotřebitelské ceny zjišťují u malého souboru prodejen. Uváděné ceny mají orientační charakter.

Témata:  potraviny

Související

Aktuálně se děje

29. května 2025 12:20

20. května 2025 12:26

Potraviny v Česku zdraží víc, než kdokoliv čekal

Růst cen v zemědělství letos v dubnu vykázal úroveň 15,2 procenta v meziročním srovnání. To je nejvýraznější nárůst od února 2023, tedy za více než dva roky. Poprvé po více než dvou letech se rovněž jedná o růst dvouciferný. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Senioři táhnou ekonomiku, zatímco mladí zůstávají ve školách

Český trh práce se tiše, ale zásadně přepisuje. Zatímco ještě v 90. letech bylo běžné, že lidé končili kariéru krátce po šedesátce a dvacetiletí už měli první zaměstnání, dnes se tyto role obracejí. Mladí zůstávají déle ve vzdělávacím systému, pracovní zkušenosti odkládají. Naopak senioři v důchodovém věku často zůstávají ekonomicky aktivní – ať už z přesvědčení, nebo z nutnosti.