Češi jsou pátí v EU v množství práce na směny

Rozsah práce na směny je dán charakterem zaměstnání. Např. řídící pracovníci fungují ve směnovém režimu jen zřídka. Naopak často v něm působí zaměstnanci ve službách a prodeji, pracovníci obsluhující stroje, řemeslníci nebo pomocní a nekvalifikovaní pracovníci.Roli hraje i to, v jakém odvětví zaměstnanci pracují, vysvětluje předsedkyně ČSÚ Iva Ritschelová: „Nejvíce zaměstnanců vloni pracovalo na směny ve zpracovatelském průmyslu, v obchodu, ve zdravotnictví a sociální péči a také v dopravě a skladování. V těchto sekcích působily více než tři čtvrtiny všech zaměstnanců, kteří měli nepravidelnou pracovní dobu podle směn.“

Nejvyšší podíl pracujících na směny ve věku od 15 do 64 let je mezi nejmladšími zaměstnanci do 25 let. Dosahuje 41 %. Naopak nejnižší podíl na úrovni 21 % hlásí skupina zaměstnanců starší 60 let.„V Praze je směnnost zaměstnanců podstatně nižší než v ostatních krajích, a to jak u mužů, tak u žen. Činí 21 %. Nejvyšší je tento ukazatel v Ústeckém kraji, kde na směny pracuje téměř dvě pětiny všech zaměstnanců,“ říká Marta Petráňová z odboru statistiky trhu práce ČSÚ.V Evropské unii vloni dosáhl podíl osob pracujících v režimu směn bezmála 19 %. Konkrétně u žen 17 % a u mužů 20 %. Mezistátní rozdíly jsou ale značné, vysvětluje Jan Kočka z odboru statistiky trhu práce ČSÚ: „Nejvyšší podíl zaměstnanců pracujících na směny vykazuje Chorvatsko, a to 39 %. Následují Slovinsko, Polsko a Slovensko. Na druhém konci žebříčku je Francie se 7% podílem. Práce na směny je velmi málo rozšířena i v Belgii a Dánsku.“

Témata:  EU,  práce,  zaměstnanci