Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Summit EU může rozhodnout o ekonomice v roce 2012!

Japonský ministr financí Džun Azumi v pátek řekl, že probíhající summit Evropské unie zaměřený na řešení dluhové krize eurozóny může pro světové finančnictví představovat bod zlomu. Informuje o tom agentura AFP.

"Chceme, aby přinesli výsledky, jež uvolní trhy a odlehčí světu. Je to velmi důležité jednání, které by mohlo rozhodnout o směru světové ekonomiky v roce 2012," řekl Azumi, kterého cituje webový portál japonského deníku Nikkei. Lídři zemí EU se na summit v Bruselu sjeli ve čtvrtek, aby našli řešení dluhové krize. Po několikahodinovém jednání se dohodli na zpřísnění fiskální disciplíny ohledně rozpočtových pravidel eurozóny. Týká se to mimo jiného i zavedení automatických sankcí za nedodržování rozpočtových pravidel. Summit pokračuje v pátek. Jednat by se mělo ještě o otázce záchranných fondů eurozóny EFSF a ESM a o tom, zda by měl ESM mít bankovní licenci. Otázkou také zůstává, jakou formou se nová pravidla zavedou – zda menšími dodatky ke smlouvě o EU, nebo její zásadní změnou.

Témata:  ekonomika EU

Související

Aktuálně se děje

25. prosince 2025 12:29

19. prosince 2025 10:03

15. prosince 2025 12:41

4. prosince 2025 10:58

2. prosince 2025 11:27

Rodičovský příspěvek v roce 2026: navýšení se bude týkat jen některých rodičů

Od ledna 2026 se mění výše rodičovského příspěvku. Změna však nepřinese úlevu všem. Zatímco rodiče dvojčat a vícerčat si výrazně finančně polepší díky zvýšení na 700 000 Kč, rodiny s jedním dítětem zůstávají na současných 350 000 Kč, a navzdory inflaci tak reálně ztrácejí. Úprava přitom neplatí jen pro děti narozené až v roce 2026 – dotknout se může i rodin se staršími vícerčaty.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Evropská unie, ilustrační fotografie

Komentář

EU se dohodla na společné půjčce pro Ukrajinu. Česko se vyvázalo, ušetří desítky miliard

Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko.