Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Počkal vám obchodník s platbou do výplaty nebo až vám přijde důchod? S tím může být konec

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Zákon definuje spotřebitelský úvěr jako odloženou platbu. Spadají pod tuto definici i nákupy tzv. „na sekeru“? Oblíbená praxe, kdy obchodník počká svému zákazníkovi s platbou do výplaty nebo až mu přijde důchod, může být v ohrožení. Úvěry smí totiž poskytovat jen licencované společnosti.

Právní úprava spotřebitelských úvěrů, platná od loňského prosince, má zatočit především s lichváři a různými pokoutnými poskytovateli půjček, možná ale bude mít další nezamýšlený efekt. „Definice spotřebitelského úvěru je velmi široká, aby se lichváři neschovávali za žádné výjimky,“ říká Miloš Borovička, právník spotřebitelské organizace dTest, a vysvětluje: „Spotřebitelským úvěrem je tak každá odložená platba poskytnutá spotřebiteli. Běžná praxe, kdy si prodavači v konzumu píší útratu, kterou zákazník vyrovná, když mu přijde výplata, tam zřejmě spadá rovněž.“ Český zákonodárce totiž rozšířil působnost zákona oproti evropské směrnici, ta by s „nákupem na sekeru“ neměla problém.

K poskytování spotřebitelských úvěrů se váže řada povinností, ať už jde o písemnou formu smlouvy či rozsáhlou informační povinnost před jejím uzavřením a ve smlouvě samotné. „Při nákupu na dluh by asi nikdo něco podobného nevyžadoval, i přes rozpor se zákonem by i ústní smlouva byla platná,“ říká Borovička a dodává: „Neplatnost by se ale dala dovodit z absence ověření schopnosti spotřebitele splácet, i když vesnický obchodník může mít o poměrech zákazníka lepší představu než kdejaká banka.“ V takovém případě by stejně dlužník musel zaplatit, ale podle svých možností, tedy v delším časovém horizontu.

Obchodníci ale riskují především na jiném poli. Zatímco prodejce většinou ví, na kterého z domácích zákazníků se spolehnout může a na kterého ne, neplnění povinností podle zákona o spotřebitelském úvěru může být vysoce pokutováno. „Kdo poskytuje spotřebitelské úvěry bez patřičné licence, kterou nová právní úprava vyžaduje, podniká v úseku spotřebitelských úvěrů neoprávněně, za což může být sankcionován pokutou až do výše 20 milionů, při větším rozsahu by se jednalo o trestný čin,“ říká Borovička a dodává: „Neočekáváme, že by se Česká národní banka vydala kontrolovat malé obchody, jestli náhodou nedávají na dluh, ale na podnět musí dozorový orgán reagovat z úřední povinnosti.“ Paradoxně tak udání toho, kdo pro nespolehlivost na dluh nic nedostane, může obchodníkovi přinést značné komplikace, vychází-li jiným zákazníkům vstříc. Nezbývá než doufat, že zákon nebude v praxi vykládán tak tvrdě.

Témata:  dTest obchody

Související

Aktuálně se děje

25. května 2026 11:20

Zájem o Dluhopisy Republiky přesáhl očekávání ministerstva

Stačil týden a objednávky Dluhopisů Republiky přesáhly plánovaných 20 miliard korun. Ministerstvo financí rovnou oznámilo navýšení emise. Na první pohled to vypadá jako jasný hit. Úrok přes čtyři procenta, daňové osvobození, stát jako dlužník... Konzervativní investor má důvod zpozornět, zda je to i pro něj vhodný produkt. A tady je dobré si říct, že u investic většinou neškodí samotný produkt, ale špatný důvod, proč si ho člověk koupí. Může jich být hned několik.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Komentář

Euro: co ukazují nové studie o jeho dopadech na obchod a investice

Stěžejním argumentem stoupenců přijetí eura v Česku je ten, že jednotná evropská měna podpoří jak zahraniční obchod, tak přímé zahraniční investice v tuzemsku. Nic z toho ale nemusí být pravda. Renomované studie z poslední doby totiž konstatují prakticky nulový vliv členství v eurozóně jak na přímé zahraniční investice, tak na rozvoj zahraničního obchodu.