Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Filantropie si podává ruku s byznysem stále častěji

práce v kanceláři
práce v kanceláři
Foto: Pixabay

Dobročinné aktivity se podle průzkumu společnosti EY stávají pro podnikatele čím dál důležitějšími. Platí to především pro velké rodinné firmy, které v téměř polovině případů vyhledávají investice, u nichž kromě výnosu sledují i určité sociální cíle. Podle samotných podnikatelů přitom v jejich byznysu filantropie často představuje důležitější prvek než honba za ziskem.

Filantropické aktivity se u rodinných firem těší stále větší popularitě. Podle průzkumu společnosti EY, která šetření provedla na 525 firmách z 21 zemí, vnímá většina dotazovaných majitelů firem filantropii jako důležitý faktor, jenž dokáže utužovat rodinné vazby napříč generacemi. Velkou oblibu ve filantropických aktivitách mají takzvané impaktové investice, u kterých kromě výnosu sleduje investor také určité sociální cíle. K tomuto typu investic se uchyluje 43 % dotazovaných firem. Celosvětově přitom tvoří impaktové investice 3,1 % veškerého jmění rodinných firem.

Kde se tato touha propůjčit své finance vyššímu dobru v majitelích rodinných firem bere? Jedním z vysvětlení může být snaha o úspěšné předání společnosti příštím generacím. Filantropii lze v tomto ohledu chápat jako určitý závazek do budoucna, jenž se neomezuje pouze na vlastní potomky, ale na blaho širší společnosti. Zároveň ovšem platí, že dobročinnými aktivitami se upevňují a posilují vazby napříč generacemi.

Osobitý vhled do problematiky filantropie v podnikání vnášejí křesťanští podnikatelé. „Každý křesťan má v sobě více či méně zakódovanou pomoc druhým. Jednotlivé filantropické aktivity jsou tak v souznění s jeho přesvědčením. Ať už jsou to investice do zdravotnictví, ekologie, nebo jiné dobročinné aktivity, pokud má křesťanský podnikatel potřebné prostředky, chápe tuto investici jako část svého poslání. To je tak často důležitější než samotná honba za ziskem,“ vysvětluje Jiří Jemelka, podnikatel a spoluzakladatel neformálního sdružení křesťanských podnikatelů KOMPAS.

Značný zájem o filantropické aktivity ukazuje i květnový průzkum Asociace malých a středních podniků a živnostníků mezi čtyřmi sty rodinnými firmami v Česku. Data ukazují, že například na charitu přispívá 46 % ze všech dotazovaných podniků. Velkou roli v dobročinných aktivitách přitom hraje velikost firmy – velké podniky se filantropii věnují častěji a vynakládají větší investice než společnosti menší. „Bývá to zpravidla dáno finančními možnostmi. U velkých firem existuje vyšší pravděpodobnost, že budou disponovat potřebnými zdroji pro investice,“ říká Jiří Jemelka.

Jedním z podnikatelů, pro něhož se filantropie nakonec stala důležitou náplní vlastního času, je i Adam Walach. Spolumajitel úspěšné farmaceutické firmy Walmark tuto společnost se svými dvěma bratry v roce 2015 prodal a začal se filantropii věnovat naplno. Sám je také věřícím, u dobročinných aktivit se přitom zabývá takzvanou strategickou filantropií. „Jde o promyšlené dávání omezených zdrojů tam, kde mohou přinést největší pozitivní změnu, výsledek a dopad. S manželkou podporujeme desítky projektů, především v oblasti misijní činnosti. Jako křesťan věřím, že Bůh nám žehná finančně proto, abychom i my byli požehnáním pro ostatní a přinášeli dobro do společnosti,“ uvádí Adam Walach. Sám považuje za nejefektivnější investice do mladých lidí. Právě ty by podle něj měly s ohledem na budoucnost přinést nejvíce ovoce.

Témata:  firmy,  podnikatelé

Aktuálně se děje

16. října 2026 13:40

6. října 2026 11:24

5. října 2026 11:43

Poláci mají levnější benzín. Česko by za podobnou úlevu zaplatilo miliardy

Koukejte, Polsko má výrazně levnější pohonné hmoty. „Proč to nejde u nás?“ schizofrenně se táží často titíž lidé, kteří současně kritizují české zadlužování; Česko ovšem ne úlevu dává ani ne třetinu toho, co Polsko, v přepočtu na velikost ekonomiky.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Česko překvapilo Evropu. Inflace je nižší než ve všech zemích eurozóny

Česko mělo letos v září nižší meziroční inflaci než kterákoli z 21 členských zemí eurozóny. Podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu činila tuzemská inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen 2,2 procenta. V eurozóně přitom podle předběžného odhadu Eurostatu dosáhla 3,8 procenta. Nejnižší inflaci z členských zemí eurozóny zaznamenala Malta, a to 2,4 procenta. Následuje Finsko s 2,6 procenta.