Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ministerstvo financí odmítá vyjádření Bělobrádka na adresu přípravy rozpočtu

Pavel Bělobrádek
Pavel Bělobrádek
Foto: Mikuláš Křepelka, EuroZprávy.cz

Ministerstvo financí předložilo do řádného vnějšího připomínkového řízení pravidelný materiál „příprava státního rozpočtu“, který obsahuje podle zákona předběžný návrh příjmů a výdajů státního rozpočtu podle kapitol a státních fondů a po jeho projednání a úpravách vládou se stane výchozím bodem pro jednání s jednotlivými kapitolami o finálním návrhu státního rozpočtu.

Přestože Ministerstvo financí na rozdíl od vicepremiéra Pavla Bělobrádka nevede připomínkové řízení přes média, uvedeme k jeho vyjádřením alespoň několik základních tezí:

Ministerstvo financí aktuálně zpracovává nadpožadavky jednotlivých rezortů, které dohromady představují dodatečných více než 100 mld. Kč, a to nad rámec prostředků na financování společných programů EU. Pokud by byly tyto nadpožadavky vyslyšeny již v této fázi, bylo by nutné zvýšit deficit rozpočtu pro rok 2018 na 150 mld. Kč a jednalo by se tak o nejhorší bilanci od roku 2010. Ministerstvo financí odmítá nezodpovědný populismus a bude ctít schválený limit 50 mld. Kč jako nepřekročitelný rámec. Zároveň musí jednotliví ministři respektovat opatření této vlády v sociální a platové oblasti a jejich dopady na mandatorní výdaje státního rozpočtu. O jednotlivých prioritách v ostatních oblastech musí rozhodnout vláda či koalice, nikoliv Ministerstvo financí. Ivan Pilný: „Ministerstvo financí respektuje usnesení vlády o navýšení rozpočtu pro vědu a výzkum a v rámci dalších jednání o rozpočtu s ním počítá, a to zcela bez ohledu na dnešní prohlášení vicepremiéra Bělobrádka. Od pana Bělobrádka bych místo podobných prohlášení očekával přehled plánovaných výdajů do vědy a výzkumu, způsob, jakým hodlá měřit návratnost investic, audit účelnosti a udržitelnosti jednotlivých center excelence nebo plán podpory spolupráce vědy s aplikační praxí a komerční sférou. Vzhledem k tomu, že pan Bělobrádek všechny poslanecké návrhy obsahující nástroje na zlepšení této spolupráce, byť podpořené širokou odbornou veřejností a dokonce i opozicí v parlamentu odmítl, věřil jsem, že přijde s vlastním řešením. To se bohužel ani náznakem dosud nestalo.“ Kontrolní hlášení bylo zavedeno s účinností od 1.1.2016 a už v prvním roce přineslo veřejným rozpočtům 12 mld. Kč, což bylo více než jsme očekávali. K 30.5. 2017 jsme vybrali jen na DPH meziročně již o 13,5 mld. Kč více, přičemž zásadní vliv na lepší výběr daní má kontrolní hlášení. Plán na letošní rok tak bude opět významně překročen. V roce 2018 pak očekáváme zejména vliv elektronické evidence tržeb, neboť ta se v tomto období projeví už i na inkasu přímých daní. Celkově očekáváme pro rok 2018 nárůst daňových příjmů státního rozpočtu o téměř 40 mld. Kč ve srovnání s rozpočtem pro rok 2017. Výroky o podseknutých příjmech zásadně odmítáme.

Témata:  Ministerstvo financí Pavel Bělobrádek

Aktuálně se děje

23. dubna 2024 12:35

22. dubna 2024 20:08

18. dubna 2024 12:55

Koupil jsem si prodlouženou záruku, nebo je to pojištění?

Spotřebitelé se dnes mohou velmi často setkat s nabídkou prodloužené záruky na zboží, které kupují. Někdy bývá tato smluvní záruka nabízena automaticky, jindy je za příplatek. Nemálo spotřebitelů si tak prodlouženou záruku přikoupí, zejména na spotřební elektroniku, která bývá na poruchy náchylná. Někteří z nich však mohou být posléze nepříjemně překvapeni, když jim s reklamací nevyhoví, buď kvůli podmínkám smluvní záruky, nebo protože se vlastně vůbec nejedná o záruku, ale o pojištění. Na co by si měl spotřebitel pozor, než si za takovou nadstandardní službu připlatí?

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy