Mezi evropskými vrcholovými manažery roste optimismus

Na konci prvního čtvrtletí vidělo budoucnost optimisticky 43 % respondentů (oproti 37 % na konci loňského roku), jedná se o nejvyšší optimismus za poslední dva roky. Největší riziko pro evropskou ekonomiku lídři spatřují i nadále v nízké míře ekonomického růstu (20,5 %), nárůstu vlivu nacionalismu a protekcionismu v politice (20,3 %) a ve výši národních dluhů (17,2 %).

Sebevědomí a optimismus jsou nutné podmínky pro ekonomický rozvoj. Tomu napomáhají zlepšující se hospodářské výsledky napříč kontinentem, které se dostavují mj. díky poptávku stimulujícím krokům Evropské centrální banky, nízkým úrokovým mírám, nízkým cenám ropy a slábnoucímu euru. Rovněž exportní očekávání Eurozóny stouply z 24 na 26 %, což je po Africe druhý nejvyšší výsledek na světě. Tzv. Purchasing Managers‘ Index, který vypovídá o ekonomickém zdraví výrobního sektoru, dosáhl v dubnu svého šestiletého maxima. „Optimismus v Evropě převažuje, ale táhnou ho hlavně země jako Německo nebo Francie. Jižní státy vykazují optimismus jen mírně přes 20 % a také Velká Británie se už od loňského Brexitu pohybuje v hodnotách pod 30 %,“ komentuje současnou situaci David Pirner, managing partner Grant Thornton.

Optimistická souhrnná čísla však neznamenají, že by se dařilo úplně všem regionům. Itálie zůstává v nejisté situaci zejména kvůli vysokému dluhu 2,7 bilionu EUR (133 % HDP). Tamní situaci komplikuje nízká produktivita, přemíra regulací a nedostatek investic do vědy a výzkumu. Předluženost země nelze vyřešit bez expandující ekonomiky. Italské HDP loni vzrostlo o 0,9 %, (nejvíc od roku 2010), což s sebou nese jistou naději. Řecká ekonomika začala vykazovat známky zlepšení a schválený záchranný balíček MMF dává tamním firmám jistou záruku do budoucna. Ještě v posledním čtvrtletí 2016 pouze 14 % řeckých firem očekávalo zvýšení zaměstnanosti. V prvním kvartálu 2017 jejich množství stouplo na 48 %. „Jsou to dobré zprávy. Tamní zlepšení však zůstává velmi křehké, a může trvat ještě dlouhou dobu, než Řekové vyřeší udržitelnost dluhu, konkurenceschopnost a jejich ekonomika začne růst,“ míní David Pirner.

Pro dotazované manažery je i nadále největším ohrožením rozvoje ekonomiky nízký ekonomický růst. Obavy, které nízký ekonomický růst vyvolávají, se však oproti konci roku smrskly z 24,8 % na 20,5 %. Zmenšily se také obavy z migrace z vnějšku i uvnitř EU, z deflace nebo vysoké nezaměstnanosti. Podnikoví lídři se naopak více obávají vysokých národních dluhů a nárůstu popularity nacionalistických stran. „Důvodem je hlavně obava z nástupu protekcionismu, který by byl významnou překážkou pro volný obchod mezi firmami a státy, pro volný pohyb osob i pro tok kapitálu. Volební výsledky z Nizozemska, Rakouska nebo Francie sice vyhlídky zlepšily. To ale ještě neznamená, že hrozba nástupu krajní pravice nebo populistů nehrozí v jiných zemích,“ vysvětluje David Pirner.

Tabulka: Co je největším ohrožením ekonomické stability EU?

Zdroj: Grant Thornton IBR 2017

Necelý rok od britského referenda o Brexitu se mezi manažery evropských firem poněkud zklidnila očekávání, co přinese doba po Brexitu. V současnosti si pouze jeden z dvanácti dotázaných myslí, že Brexit povede k rozpadu Unie. Nejvíce z nich (38 %) se přiklání k tomu, že Brexit povede k tzv. dvourychlostní Evropě. 25 % firem si myslí, že Brexit nebude mít na chod Unie vliv, 18 % je toho názoru, že Brexit posílí vztahy uvnitř Unie. „Zajímavé je, že firmy z britských ostrovů jsou méně optimistické ohledně dohod, které se podaří uzavřít mezi Británií a EU, než třeba Němci. 45 % německých firem věří, že se podaří dohodnout podmínky výhodné pro obě strany. Na ostrovech tomu věří jen 39 % dotázaných,“ řekl David Pirner.

Odpovědi napříč členskými zeměmi EU se výrazně liší v otázkách další integrace Unie. V souhrnu je 44 % zemí pro větší politickou a 63 % pro větší ekonomickou integraci. Nejvíce politické integrace by si přáli Italové (76 %) a nejméně Finové (20 %). Větší ekonomické integraci nejvíc fandí Irsko (78 %) a nejméně Řecko (46 %). „Postoje českých manažerů z IBR2017 bohužel vyčíst nelze. Češi však bývají vůči integraci a předávání kompetencí mimo ČR tradičně jedni z nejskeptičtějších z celé EU,“ polemizuje David Pirner.

Těsná většina evropských firem (53 %) by byla pro zavedení jednotné korporátní daně v rámci EU. „Tento výsledek bych nepřeceňoval, pořád zbývá 47 % firem, které s tím nesouhlasí. Není překvapením, že po sjednocení daní pro firmy nejvíce volají země jako je Itálie, Španělsko nebo Řecko, tedy země s vyšším zdaněním, protože se jim nelíbí daňová konkurence zemí s nižšími daněmi, jako je například Irsko, Estonsko nebo Nizozemí. Tyto země jsou pak logicky proti jednotné dani,“ vysvětluje David Pirner.