Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Německá ekonomika přibrzdila

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Růst německé ekonomiky ve třetím čtvrtletí byl potvrzen na úrovni 0,2 % mezikvartálně, což ve srovnání s 0,4 % ve druhém čtvrtletí představuje citelné zpomalení. Na pomalejším růstu se podepsaly především nižší exporty, které ve srovnání s minulým čtvrtletím poklesly o 0,4 %, zatímco ještě ve druhém kvartále šly o 1,2 % nahoru. Hlavním tahounem HDP tak zůstává domácí poptávka, které se vede díky velmi dobré situaci na trhu práce a rostoucím mzdám. 

K výkonu německé ekonomiky však notně přispívá i vláda, jejíž výdaje ve třetím čtvrtletí vzrostly ve srovnání s minulým čtvrtletím o 1,0 %. Investice tentokrát za tržními očekáváními zaostaly, když místo očekávaného růstu o 0,3 % stagnovaly. Poslední data z reálné ekonomiky naznačují, že v závěrečném čtvrtletí letošního roku by si německá ekonomika měla vést více než dobře. Podle našich odhadů by její růst mohl dokonce překonat 0,5 % q/q, což je pro Českou republiku, pro kterou je Německo největším obchodním partnerem, dobrá zpráva. Informuje Jana Steckerová, Economist, Investment Banking, Komerční banka.

Témata:  Německo ekonomika

Související

Aktuálně se děje

25. prosince 2025 12:29

19. prosince 2025 10:03

15. prosince 2025 12:41

4. prosince 2025 10:58

2. prosince 2025 11:27

Rodičovský příspěvek v roce 2026: navýšení se bude týkat jen některých rodičů

Od ledna 2026 se mění výše rodičovského příspěvku. Změna však nepřinese úlevu všem. Zatímco rodiče dvojčat a vícerčat si výrazně finančně polepší díky zvýšení na 700 000 Kč, rodiny s jedním dítětem zůstávají na současných 350 000 Kč, a navzdory inflaci tak reálně ztrácejí. Úprava přitom neplatí jen pro děti narozené až v roce 2026 – dotknout se může i rodin se staršími vícerčaty.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Evropská unie, ilustrační fotografie

Komentář

EU se dohodla na společné půjčce pro Ukrajinu. Česko se vyvázalo, ušetří desítky miliard

Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko.