Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Německá ekonomika přibrzdila

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Růst německé ekonomiky ve třetím čtvrtletí byl potvrzen na úrovni 0,2 % mezikvartálně, což ve srovnání s 0,4 % ve druhém čtvrtletí představuje citelné zpomalení. Na pomalejším růstu se podepsaly především nižší exporty, které ve srovnání s minulým čtvrtletím poklesly o 0,4 %, zatímco ještě ve druhém kvartále šly o 1,2 % nahoru. Hlavním tahounem HDP tak zůstává domácí poptávka, které se vede díky velmi dobré situaci na trhu práce a rostoucím mzdám. 

K výkonu německé ekonomiky však notně přispívá i vláda, jejíž výdaje ve třetím čtvrtletí vzrostly ve srovnání s minulým čtvrtletím o 1,0 %. Investice tentokrát za tržními očekáváními zaostaly, když místo očekávaného růstu o 0,3 % stagnovaly. Poslední data z reálné ekonomiky naznačují, že v závěrečném čtvrtletí letošního roku by si německá ekonomika měla vést více než dobře. Podle našich odhadů by její růst mohl dokonce překonat 0,5 % q/q, což je pro Českou republiku, pro kterou je Německo největším obchodním partnerem, dobrá zpráva. Informuje Jana Steckerová, Economist, Investment Banking, Komerční banka.

Témata:  Německo ekonomika

Související

Aktuálně se děje

29. dubna 2026 10:50

24. dubna 2026 12:06

23. dubna 2026 11:32

Když se tržiště tváří jako e-shop: Hra na hraně zákona

S online tržišti se při nákupech na internetu setkal už téměř každý. Jde o platformy, které sdružují nabídky desítek až tisíců prodejců na jednom místě a fungují jako digitální tržnice dostupné odkudkoli. V případě potíží ale často přesměrují zákazníka přímo na konkrétního, mnohdy zahraničního prodejce, se kterým nemusí být řešení reklamace jednoduché. Je takový postup v souladu s pravidly?

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.