Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Řecký výmysl "referendum" může být před Vánoci

Řecký výmysl

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Referendum o přijetí záchranného balíčku mohou Řekové uspořádat už v prosinci. Prohlásil to ve středu řecký ministr vnitra, kterého cituje agentura Reuters.

Dosud řecká vláda naznačovala, že za nejbližší možný termín všelidového hlasování pokládá leden.

"Máme možnost uspořádat referendum dříve (než v lednu), v prosinci," prohlásil ministr Haris Kastanidis v televizi.

Záměr uspořádat referendum k záchrannému balíčku oznámil v pondělí řecký premiér Jorgos Papandreu. V noci na středu s ním socialistická vláda vyjádřila souhlas.

Plán na referendum poslal v úterý dolů evropské akcie. Vyvolal obavy o záchranu eura. Jejím důsledkem je také sílící volání po předčasných volbách v Řecku.

Eurozóna minulý týden ve čtvrtek schválila pomoc předluženému Řecku za 130 miliard eur (3,2 bilionu korun) a padesátiprocentní odpis jeho dluhu. To znamená, že Řecku mají být seškrtány dluhy za 100 miliard eur (2,5 bilionu korun).

Průzkumy ukazují, že Řekové by unijní plán v referendu odmítli. Ze sond vyplývá, že by proti němu hlasovalo 60 procent Řeků.

Obyvatelé země se obávají, že Řecko by přijetím plánu ztratilo možnost rozhodovat o své hospodářské politice.

Témata:  Řecko

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.