Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Rusové a Číňané jsou největšími úplatkáři na světě

Ruské a čínské firmy, které podnikají v zahraničí, uplácí nejčastěji na světě, pokud se snaží získat veřejné zakázky a lukrativní kontrakty. Informuje o tom ve středu server stanice BBC s odvoláním na studii provedenou organizací Transparency International (TI).

Rusko a Čína skončily nejhůře mezi 28 státy světa, které TI hodnotila. Nejlépe skončili Švýcaři a Nizozemci.

"Je skutečně znepokojující, že Čína a Rusko jsou na spodku žebříčku," uvádí organizace ve své zprávě. "S ohledem na zvětšující se obchodní vliv společností z těchto zemí, úplatkářství a korupce má zásadní dopad na sféry, ve kterých operují, a na společnosti, které chtějí na těchto trzích bojovat férově."

Rusko, které je na úplném spodku žebříčku, je podle TI zcela mimořádným případem. "Naneštěstí... v ruské veřejnosti a v businessu nejsou žádné ostrůvky poctivosti," řekla ředitelka ruské sekce TI Jelena Panfilova.

"Vlády G20 musí urgentně řešit úplatkářství v zahraničním obchodu," prohlásila pak šéfka TI Huguette Labelleová.

Podle TI je nejčastěji korupcí zamořeno zadávání státních zakázek - od svozu odpadu po budování komunikací. Značně je prý postižena i samostatná oblast stavebnictví.

Celý žebříček organizace Transparency International (od nejlepšího k nejhoršímu):

1. Nizozemsko, Švýcarsko

3. Belgie

4. Německo, Japonsko

6. Austrálie, Kanada

8. Singapur, Velká Británie

10. USA

11. Francie, Španělsko

13. Jižní Korea

14. Brazílie

15. Hong Kong, Itálie, Malajsie, JAR

19. Indie, Turecko

22. Saúdská Arábie

23. Argentina, Spojené arabské emiráty

25. Indonésie

26. Mexiko

27. Čína

28. Rusko

Témata:  Rusko Čína úplatky

Související

Aktuálně se děje

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

24. dubna 2026 12:06

Stát rozdává vstup zdarma. Instituce počítají ztráty

Česká republika zažívá v oblasti památek a kulturních institucí paradox. Na jedné straně stojí rekordní zájem návštěvníků, na straně druhé experiment státu s bezplatným vstupem, který tento zájem dále uměle zesiluje.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.