Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Studenti volili nanečisto. Zvítězila stejná strana, jako naposledy

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Kdyby se nadcházejících voleb měli účastnit jen studenti, dopadly by zřejmě hodně překvapivě. Ukázaly to "studentské volby" nanečisto, kterých se účastnilo 32 tisíc středoškoláků v Česku. Volili by piráty, ANO a TOP 09, píše dnešní Právo.

Krajské volby "nanečisto“ studentů středních škol vyhrála Česká pirátská strana. Ve všech krajích s výjimkou Pardubického se umístila na jedné ze tří prvních příček. Dále bodovaly ANO a TOP 09.

V některých regionech ale uspěli i jiní hráči. Třeba na Zlínsku vyhráli okamurovci, v Pardubickém a Olomouckém kraji obsadili druhou příčku. Hnutí Ne ilegální imigraci skončilo třetí v Plzeňském kraji a na Vysočině.

V Karlovarském kraji má „zlatou“ hnutí PRO Zdraví a Sport. V jižních Čechách jako druzí skončili „Pro jižní Čechy“, stejně se vedlo i Starostům pro Liberecký kraj.

Do hlasování, které tradičně organizuje sdružení Člověk v tísni, se zapojilo 254 škol a 32 tisíc studentů ze všech regionů včetně Prahy, kde se ale říjnové krajské volby nekonají.

Témata:  studenti volby

Související

Aktuálně se děje

25. prosince 2025 12:29

19. prosince 2025 10:03

15. prosince 2025 12:41

4. prosince 2025 10:58

2. prosince 2025 11:27

Rodičovský příspěvek v roce 2026: navýšení se bude týkat jen některých rodičů

Od ledna 2026 se mění výše rodičovského příspěvku. Změna však nepřinese úlevu všem. Zatímco rodiče dvojčat a vícerčat si výrazně finančně polepší díky zvýšení na 700 000 Kč, rodiny s jedním dítětem zůstávají na současných 350 000 Kč, a navzdory inflaci tak reálně ztrácejí. Úprava přitom neplatí jen pro děti narozené až v roce 2026 – dotknout se může i rodin se staršími vícerčaty.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Evropská unie, ilustrační fotografie

Komentář

EU se dohodla na společné půjčce pro Ukrajinu. Česko se vyvázalo, ušetří desítky miliard

Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko.