Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Evropské akcie přešlapují na místě

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Evropský index Stoxx 600 dnes příliš velkých změn nedoznal a pár desítek minut před uzavřením trhů kolísá okolo středečního zavíracího kurzu. Zisky a ztráty jednotlivých sektorů se pohybují do půl procenta. Nejhůře se daří energetickým titulům, naopak nejlépe jsou na tom akcie maloobchodních řetězců. Investoři stále přemítají, jakým směrem se bude ubírat měnová politika centrálních bank. Možná neochota ECB po jejím posledním zasedání dále uvolňovat měnovou politiku se negativně projevuje na vývoji akciových trhů.

Pozornost se zároveň začíná více a více soustředit na americkou centrální banku, která zasedá k měnové politice příští úterý a středu. Dnešní údaje o maloobchodních tržbách zřejmě již definitivně uzavřely dveře možnému zvýšení úrokových sazeb v příštím týdnu. To může být vysvětlením, proč zámořské akciové indexy rostou. S&P 500 přidává třetinu procenta, když mu jsou kromě telekomunikačního odvětví oporou všechny sektory.

Pražská burza dnešní seanci zakončila poklesem o třetinu procenta. Nejhůře se dnes vedlo akciím Unipetrolu, který přišel o 1,4 % své hodnoty. Více jak jedno procento ztratila i rakouská Erste a v mínusu uzavřel i druhý rakouský finanční titul VIG (-0,7 %). Naopak 1,25 % si připsala Fortuna, následovaná jednoprocentním ziskem O2. Trio rostoucích titulů dnes doplňuje Moneta (+0,4 %). Obchodní aktivita byla výrazně podprůměrná.Informuje Miroslav Frayer, Equity Analyst, Investment Banking, Komerční banka, a. s.

Témata:  akcie Evropa ekonomika

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.