Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Konec dálničních známek? Auta by měla platit za ujetý kilometr

Dálniční známka 2015
Dálniční známka 2015
Foto: Adam Mráček / INCORP images

Osobní automobily by měly na dálnicích platit podle toho, kolik ujedou kilometrů. V rozhovoru pro Hospodářské noviny to řekl šéf české pobočky Deloittu Josef Kotrba, která má ministerstvu dopravy radit ohledně mýta. Takový systém doposud platí pro kamiony.

Kolik kilometrů po placeném úseku silnice ujedete, tolik zaplatíte. Podobný princip platí i v jiných evropských zemích a podle Josefa Kotrby by prospěl i Česku. Neváhal by jím nahradit dálniční známky.

Vybrané peníze by pak stát mohl použít na stavbu nových silnic, řekl Hospodářským novinám. Ministr dopravy Dan Ťok ale o změně dálničních poplatků neuvažuje, vše tak prozatím zůstane při starém. Ministerstvu tak bude firma zatím radit jen s tím, zda bude mýtné vybírat pomocí mýtných bran, nebo přes satelit, a jestli jen na dálnicích a silnicích I. třídy, nebo také na těch nižších.

Ministerstvo dopravy na konci prázdnin uzavřelo dodatek ke smlouvě se společností Kapsch o pokračování správy mýtného systému na maximálně tři roky za 5,27 miliardy korun. Součástí ceny je provoz mýtných bran za čtyři miliardy korun, poskytnutí součinnosti při předávání systému novému provozovateli, nákup nových palubních jednotek a zavedení služby jednotného evropského mýta.

Témata:  dálniční známky silnice, dálnice

Související

Aktuálně se děje

19. prosince 2025 10:03

15. prosince 2025 12:41

4. prosince 2025 10:58

1. prosince 2025 11:20

Předražené vánoční cukroví: ceny rohlíčků v obchodech lámou rekordy

Vanilkové rohlíčky patří k nejpopulárnějším druhům vánočního cukroví. Jejich domácí příprava vyjde letos na 135,50 Kč na kilogram. Loni to bylo 134,40 Kč na kilogram. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Evropská unie, ilustrační fotografie

Komentář

EU se dohodla na společné půjčce pro Ukrajinu. Česko se vyvázalo, ušetří desítky miliard

Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko.