Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Stát chce znárodňovat domy, které chátrají

Pokud se majitel o dům deset let nestará, připadne státu a obec rozhodne, co s nemovitostí bude. Počítá s tím novinka v návrhu občanského zákoníku, který půjde příští týden do Sněmovny, informuje v pondělním vydání deník MF DNES.

Mělo by to konečně přinést záchranu polorozbořených zámečků, ruin a squatů, nebo alespoň umožnit jejich zajištění před pádem na kolemjdoucí. Týká se hlavně budov, jejichž oprava by stála víc, než za kolik je lze prodat. Zákoník obsahuje i vysvětlení, co se rozumí tím, že je dům "opuštěný". Když se vlastník nijak o budovu nezajímá a nestará se o ni deset let, má se za to, že ji opustil. "Jde bezesporu o přelomovou větu v zákoně, která nejspíš vyvolá různé spory, i pokud jde o její ústavnost. Tam totiž chybí jakákoli náhrada za to vyvlastnění. Opuštěná nemovitost má samozřejmě vlastníka, ale jde o případy, kdy ji fakticky neužívá. Stát by musel nejdřív vlastníka vyzvat, jestli dům přece jen nechce užívat," říká v MF DNES poslanec a právník Stanislav Polčák (TOP 09). Polčák minulý týden navrhl ještě upřesnění, aby nemovitost získal raději stát než obec, neboť menší obce by mnohdy neměly peníze ani na pojištění, kdyby spadla a někoho zasypala. Další právník - poslanec Jeroným Tejc z ČSSD - říká, že zákon by pomohl třeba u majetku nevypořádaného od války, kdy jako vlastníci jsou často vedeni lidé, které nelze dohledat, píše MF DNES.

Témata:  znárodnění

Aktuálně se děje

3. listopadu 2026 11:12

Černý pátek plný triků. Obchodníci si hrají s cenami i psychikou zákazníků

Přestože je černá barva často spojena s negativními emocemi, u Černého pátku, který letos připadá na 27. listopadu, to zpravidla neplatí. Právě naopak. Spotřebitelé se těší na obrovské slevy, prodávající zase na vysoké tržby, a tak jsou všichni spokojení. Nebo tomu tak není? Bohužel ne vždy jsou slevy opravdu takové, jak se prezentují. Jak však předejít nevýhodnému nákupu?

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Nvidia čelí největší krizi ve své historii. Odchod zakladatele odhalil její slabinu

Rezignace Jensena Huanga z čela americké Nvidie představuje jeden z největších personálních otřesů v novodobé historii technologického průmyslu. Muž, který společnost v roce 1993 spoluzakládal a během následujících 33 let ji proměnil v jednoho z nejhodnotnějších podnikových gigantů planety, odchází v době, kdy jsou její technologie klíčové pro rozvoj umělé inteligence a strategické soupeření Spojených států s Čínou. Jeho odchod proto dalece přesahuje hranice samotné společnosti.