Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Stát chce znárodňovat domy, které chátrají

Pokud se majitel o dům deset let nestará, připadne státu a obec rozhodne, co s nemovitostí bude. Počítá s tím novinka v návrhu občanského zákoníku, který půjde příští týden do Sněmovny, informuje v pondělním vydání deník MF DNES.

Mělo by to konečně přinést záchranu polorozbořených zámečků, ruin a squatů, nebo alespoň umožnit jejich zajištění před pádem na kolemjdoucí. Týká se hlavně budov, jejichž oprava by stála víc, než za kolik je lze prodat. Zákoník obsahuje i vysvětlení, co se rozumí tím, že je dům "opuštěný". Když se vlastník nijak o budovu nezajímá a nestará se o ni deset let, má se za to, že ji opustil. "Jde bezesporu o přelomovou větu v zákoně, která nejspíš vyvolá různé spory, i pokud jde o její ústavnost. Tam totiž chybí jakákoli náhrada za to vyvlastnění. Opuštěná nemovitost má samozřejmě vlastníka, ale jde o případy, kdy ji fakticky neužívá. Stát by musel nejdřív vlastníka vyzvat, jestli dům přece jen nechce užívat," říká v MF DNES poslanec a právník Stanislav Polčák (TOP 09). Polčák minulý týden navrhl ještě upřesnění, aby nemovitost získal raději stát než obec, neboť menší obce by mnohdy neměly peníze ani na pojištění, kdyby spadla a někoho zasypala. Další právník - poslanec Jeroným Tejc z ČSSD - říká, že zákon by pomohl třeba u majetku nevypořádaného od války, kdy jako vlastníci jsou často vedeni lidé, které nelze dohledat, píše MF DNES.

Témata:  znárodnění

Aktuálně se děje

19. prosince 2025 10:03

15. prosince 2025 12:41

4. prosince 2025 10:58

1. prosince 2025 11:20

Předražené vánoční cukroví: ceny rohlíčků v obchodech lámou rekordy

Vanilkové rohlíčky patří k nejpopulárnějším druhům vánočního cukroví. Jejich domácí příprava vyjde letos na 135,50 Kč na kilogram. Loni to bylo 134,40 Kč na kilogram. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Evropská unie, ilustrační fotografie

Komentář

EU se dohodla na společné půjčce pro Ukrajinu. Česko se vyvázalo, ušetří desítky miliard

Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko.