Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Aktuální ceny pohonných hmot: Téměř všude si připlatíte

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Se začátkem prázdnin se mnoho Čechů vydává na dovolenou do zahraničí automobilem. Podle aktuálních údajů Evropské komise jsou ve většině evropských zemí pohonné hmoty dražší. Ceny Naturalu 95 jsou v Česku dokonce o více než 6 korun nižší, než je průměr EU. Nejlevnější je Bulharsko, kde za benzín ušetříme oproti Česku skoro 3 koruny. Jinak si výrazně připlatíme v Chorvatsku, Slovinsku, ale i na Slovensku a v Německu. Nejdražší je pak Itálie, kde je cena benzínu vyšší o více než 10 korun.

Nejčerstvější údaje Evropské komise ukazují, že ceny Naturalu 95 v Česku jsou o 6,21 Kč/l nižší, než je průměr EU. Ve většině zemí si tedy při cestě na dovolenou připlatíme. Výjimku tvoří například Bulharsko nebo Polsko, kde natankujeme benzín o téměř 3 koruny na litr levněji než u nás. Ceny jsou příznivé i v Maďarsku, kde je litr Naturalu v průměru o 70 haléřů nižší než v Česku.

Kdo má ale namířeno do tradičních turistických destinací, měl by se připravit na výrazně vyšší ceny pohonných hmot než v Česku. „Nejméně si u Naturalu 95 připlatíme v Rakousku, kde je cena vyšší o 1,62 Kč/l. Na Slovensku je Natural v tomto týdnu dražší o neuvěřitelných 4,22 Kč/l. V Chorvatsku a Slovinsku jsou ceny o zhruba 3 Kč/l vyšší než u nás a při tankování v Německu si už připlatíme 7,12 Kč/l,“ upozorňuje Damir Duraković, generální ředitel nákupní aliance Axigon, která firmám poskytuje tankovací karty a analyzuje vývoj cen pohonných hmot v EU. „Pokud budete tankovat v Itálii, tak při přepočtu ceny jednoho litru Naturalu 95 z eur můžete nabýt dojmu, že špatně počítáte. Ve srovnání s Českem si totiž připlatíte více než 10 Kč za každý natankovaný litr,“ dodává Damir Duraković.

Co se týče nafty, u té nejsou rozdíly v cenách tak dramatické jako u Naturalu. Výrazně dražší je ale opět Itálie, kde se nafta tankuje o 7,4 Kč/l dráž než v Česku. V Rakousku si motoristé připlatí pouze 50 a na Slovensku 90 haléřů za litr. V Chorvatsku, Slovinsku a Německu jsou ceny nafty o asi 2 Kč/l vyšší než v tuzemsku. „Cestou do Chorvatska se tak bez ohledu na to, zda tankujete naftu, nebo benzín, vyplatí doplnit nádrž v Rakousku, popřípadě v Maďarsku,“ doporučuje Damir Duraković s tím, že při cestě do Itálie je rozhodně lepší se tam tankování vyhnout.

Tabulka: Srovnání cen Naturalu 95 v Česku a v dalších státech

Stát

Cena Naturalu 95 (Kč/l)

Srovnání ceny s ČR (Kč/l)

Bulharsko

27,07

–2,65

Polsko

27,26

–2,46

Maďarsko

29,04

–0,68

Česká republika

29,72

0,00

Rakousko

31,33

+1,61

Chorvatsko

32,69

+2,97

Slovinsko

33,04

+3,32

Slovensko

33,94

+4,22

Německo

36,84

+7,12

Itálie

39,94

+10,22

Zdroj: Evropská komise a vlastní výpočty AXIGON, a. s. (Údaje k 27. 6. 2016, kurz: 27,151 Kč/EUR)

Tabulka: Srovnání cen nafty v Česku a v dalších státech

Stát

Cena nafty (Kč/l)

Srovnání ceny s ČR (Kč/l)

Polsko

25,66

–2,66

Bulharsko

26,37

–1,96

Česká republika

28,32

0,00

Rakousko

28,83

+0,51

Maďarsko

28,95

+0,63

Slovensko

29,21

+0,89

Chorvatsko

30,22

+1,90

Slovinsko

30,49

+2,17

Německo

30,54

+2,22

Itálie

35,71

+7,38

Zdroj: Evropská komise a vlastní výpočty AXIGON, a. s. (Údaje k 27. 6. 2016, kurz: 27,151 Kč/EUR)

Témata:  pohonné hmoty

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.