Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Návrh ministerstva na rychlé čerpání evropských dotací zvýší ceny a může zmařit řadu investic

Evropská unie, ilustrační fotografie
Evropská unie, ilustrační fotografie
Foto: European Union

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) navrhuje alokovat 70 % prostředků v operačních programech už letos. Podle aliance Šance pro budovy ale bude v oblasti úspor energie čerpání neefektivní a uškodí firmám i celému trhu.

„Tento návrh vytvoří vlnu na trhu, což povede ke zvýšení cen materiálů, technologií i prací. V oboru energeticky úsporného stavebnictví navíc bude třeba navýšit kapacitu výrobních linek, proškolit nové pracovníky, jakmile pak tato vlna skončí, investice budou zmařeny,“ vysvětluje ředitel aliance Šance pro budovy Petr Holub. Mnohem efektivnější je podle něj rovnoměrné čerpání dotací.

Vláda by se podle Šance pro budovy měla spíše zaměřit na to, aby byly programy administrativně jednodušší a lépe nastavené. „Některé programy běží dobře a rovnoměrně, jako například OPŽP. Některé programy, například IROP, ale mají pro žadatele velmi složitou administrativu. Jiné, například OP PIK, mají špatně nastavena hodnotící kritéria,“ vyjmenovává Petr Holub konkrétní problémy jednotlivých programů. „Co je nejdůležitější, je upravit jednotné metodické prostředí, které nastavuje MMR. To musí respektovat různou povahu projektů a žadatelů v různých programech. SVJ například nemůže mít při renovaci své bytovky se čtyřmi partajemi stejné administrativní požadavky jako město při výstavbě multifunkční sportovní haly,“ dodává.

Pokud jde pak konkrétně o obor energetických úspor, tak hlavní problém je v tom, že vláda zde není koordinovaná. „V současnosti podpora úspor energie v budovách běží v osmi celostátních i evropských programech řízených čtyřmi úřady. To je potřeba sjednotit a koordinovat,“ dodává Holub.  

Na úspory energie je v  období 2014–2020 v operačních programech vyčleněno celkem přes 50 miliard korun. Energeticky úsporné renovace budov přitom zároveň nejen ušetří peníze za vytápění, ale mají i pozitivní vliv na ekonomiku a lokální zaměstnanost. 

Témata:  Ministerstvo pro místní rozvoj,  dotace z EU,  EU

Aktuálně se děje

8. září 2026 10:13

Minimální mzda v Česku poroste o 2 500 korun. Od ledna bude 24 900 Kč

Vláda schválila zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2027 na 24 900 korun měsíčně. Odpovídající hodinová sazba při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin tak bude činit 148,30 Kč. Zvýšení vychází z valorizačního mechanismu zakotveného v zákoníku práce, který zajišťuje předvídatelný a transparentní vývoj minimální mzdy.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Drahá paliva řeší Německo i Polsko. Česko od října obnoví cenovou regulaci

Česko se od října vrací k regulaci cen pohonných hmot. Vláda obnovuje mechanismus, který letos fungoval od dubna do 19. července, a současně snižuje spotřební daň z motorové nafty na minimum, které umožňuje evropská legislativa. Opatření bude zatím platit od 1. do 31. října. Jde o reakci na další eskalaci konfliktu na Blízkém východě, omezení dodávek ropy evropským rafineriím a opětovný tlak na ceny paliv.