Referendum jako nebezpečný nástroj: Analýza hodnotí nový směr EU

Nejen ve Velké Británii se ve velkém hovoří o nadcházejícím referendu o odstoupení či setrvání v Evropské unii. Ze Švédska i Dánska se ozývají hlasy, že v případě tvz. Brexitu by lidé chtěli mít možnost stejného rozhodnutí, jako měli Britové. I v Řecku či Itálii narůstá počet těch, kteří by si přáli zastavit tlak z Bruselu. A nejedná se pouze o tuto tématiku.

Analýza společnsoti Stratfor připomíná například maďarské referendum o plánu Evropské komise na rozdělování žadatelů o azyl mezi členské země či nizozemské referendum o Ukrajině. "To vše má jedno společné. Občané zemí EU jsou žádáni o vyjádření k problematice procesu integrace kontinentu. Vzhledem k ekonomickému a politickému dilematu jsou referenda aktivním nástrojem, jak získat hlasy voličů," popisuje analýza.

Podle ní v budoucnosti budou tuto možnost využívat vlády, opozice i společenské organizace při nejrůznějších otázkách ohledně EU čím dál častěji. A to navzdory faktu, že v minulosti se většinou nic podobného nedělo. "V roce 1957 neproběhlo referendum o vstupu do EU, ani o pár desítek let později se její představitelé neptali občanů na zavedení společné měny. Tedy s výjimkou Dánska a Švédska, kde lidé hlasovali proti," uvádí.

Avšak pohled do historie EU ukazuje, že pokud referenda probíhala, byli lidé často proti integraci do Evropy. Problém podle analýzy představuje paradox, neboť referendum se jeví jako nejdemokratičtější způsob reformace EU, avšak zároveň by mohlo nenávratně oslabit tuto instituci.

Ačkoliv je referendum důležitým nástrojem demokracie, kritici často upozorňují, že nutí voliče rozhodovat o politických, ekokomických a sociálních otázkách, o kterých voliči mnohdy nemají kompletní znalosti.

"Referendum vytváří iluzi, že složité otázky mohou být prezentovány jednoduše, a vede k jasné a snadné odpovědi - ano či ne. Často tak bývá odpověď reakcí na vládu než na téma, o kterém se hlasuje," upozorňuje analýza. A otázkám ohledně Evropské unie prý občané  budou rozumět ještě méně než těm národním a opět budou značně ovlivněni současnou domácí politickou a ekonomickou situací. A vzhledem k tomu, že je poté třeba ratifikace všech členských států, je proces schvalování smluv složitější.

"Navíc to dává některé zemi jistou moc. Například Dánsko získalo několik výjimek z požadavků EU, když lidé nejprve hlasovali proti Maastrichtské smlouvě," vysvětluje Stratfor. Nicméně ne každému se něco podobného podařilo, ačkoliv prý v budoucnosti uvidíme tyto snahy čím dál častěji.

A rozmach referend je prý výsledkem nadcházejícícho britského hlasování a v budoucnosti tak budou využívány právě jako hrozba či nástroj k získání výjimek a ústupků ze strany EU. Výsledek? Podle analýzy další distancování členských států od Bruselu. A využívat je budou především euroskeptické politické strany a již nyní je svým voličům slibují. Problémů, které mohou tímto způsobem rozhodnout, bude i v nadcházejících letech spousta. A snaha změnit právní systém by podle analýzy vedl k další vlně referend.

"Nadcházející rozhodování se budou konat na pozadí rostoucího nacionalismu a obav z globalizace. Budou ovlivněna politickou a ekonomickou situací a budou podléhat populistické manipulace z obou táborů, což platí o většině voleb. Takovýto pokus o vyřešení krize EU by tak mohl přispět k jejímu oslabení," uzavírá.

Témata:  EU