Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Nejvýhodnější stravenka má nově hodnotu 105 Kč

Stravenky
Stravenky
Foto: sodexo.cz

Stravenky představují formu benefitu, kterou zaměstnanci využívají každý den. Podle průzkumu ppm factum pro společnost Sodexo Benefity, téměř 75 % zaměstnanců doplácí až 20 % z celkové ceny oběda. Od Nového roku došlo k úpravě zákonného stravného, daňově nejvýhodnější stravenka se tak od 1. ledna 2016 zvyšuje na 105 Kč. Vyšší nominální hodnotu stravenky ocení zaměstnanci i z důvodu stále vyšších cen obědů v téměř všech krajích České republiky.

Vyhláškou č. 385/2015 Sb. zvyšuje Ministerstvo práce a sociálních věcí hodnotu stravného na pracovních cestách. Od tohoto stravného se odvíjí i daňově uznatelná výše příspěvku na stravování. Vyhláška nabývá účinnosti 1. 1. 2016.

Stravné se touto vyhláškou zvyšuje na 83 Kč. Maximálně daňově uznatelný příspěvek na stravování se pak vypočítá jako 70 % z 83,- Kč, tj. = 58,10 Kč. Tento maximálně daňově uznatelný náklad 83 Kč odpovídá při 55% příspěvku 58,10 Kč. Daňově optimální hodnota stravenky 105,63 Kč, tak představuje: 47,53 Kč (45 % je částka hrazená zaměstnancem) a 58,10 Kč (55 % je daňově uznatelný náklad zaměstnavatele).

Z průzkumu vychází, že 58 % zaměstnanců doplácí na stravenky při placení oběda téměř pokaždé. Zaměstnanci tak velmi dobře vnímají hodnotu stravenky. Významnou roli hraje také cena obědů v jednotlivých městech. „V posledních letech rostou ceny obědů průměrně o 10 % napříč všemi kraji. Nejvyšší průměrná hodnota obědového menu je již několik let v Praze, kde vychází na 111 Kč. Následuje Brno a okolí, Západní Čechy a Českobudějovicko. Naopak nejméně za oběd zaplatí v Ústí nad Labem a na Ostravsku,“ říká Tomáš Kopřiva, Business Development ředitel Sodexo Benefity.

Témata:  stravenky

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

15. listopadu 2024 9:34

Západ se k Číně staví pragmatičtěji než Česko, které to může ekonomicky dále oslabit

Zdroje současného mdlého výkonu české ekonomiky nelze hledat pouze za hranicemi. Byť úpadek německého průmyslu, energetická krize či válka na Ukrajině rozhodně svůj původ za hranicemi mají a českou ekonomiku přímo či zprostředkovaně poškozují. Češi si ale škodí i sami. Třeba tím, že s oblibou bývají papežštější než papež a že se neméně rádi vydávají ode zdi ke zdi.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy