Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Růst podniků: exportéři a importéři z Čech jsou optimističtí

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixmac

Čeští exportéři a importéři jsou v Evropě největšími optimisty, co se týče krátkodobého výhledu na růst obchodních příležitostí. Vyplývá to ze speciálního průzkumu, který pravidelně zadává bankovní společnost HSBC pod názvem „Průzkum důvěry v trhy“, a která poprvé obsahuje data z České republiky. Podle výsledků 83% respondentů z Česka očekává růst objemu obchodních příležitostí v následujících měsících. České firmy jsou optimističtější než Německé (66%), nebo Polské (70%) a překonávají i globální průměr (61%). V odpovědi na otázku, jak chtějí docílit obchodního růstu, bylo nejčastější odpovědí zvyšování produktivity, zlepšování zákaznické spokojenosti a zvyšování kvalifikace zaměstnanců.

„Česká republika těží z cyklických i strukturálních změn globální ekonomiky, oživení poptávky hlavního obchodního partnera – Eurozóny – a nízkých cen ropy. Očekáváme, že evropská poptávka bude nadále podporovat exportéry z České republiky, zatímco zlepšující se domácí poptávka bude podporovat dovoz zboží,“ říká Michael Hordley, generální ředitel HSBC v České republice. Podle ekonomů HSBC bude poptávka Eurozóny letos růst o 1,5%, tedy lépe než v roce 2014 (0,9%). Domácí poptávka by měla růst o 4,2% což bude znamenat podstatně lepší výkonnost než v roce 2014, kdy rostla o 2,2%.

Průzkum důvěry v trhy poskytuje detailní přehled i o tom, co České společnosti považují za klíčová finanční rizika, se kterými se setkávají – a sice s volatilitu měnových kurzů, volatilitu cen komodit a  neplnění závazků ze strany partnerů. „Je přirozené, že se České společnosti obávají vývoje měn a komodit, či schopnosti zákazníků platit za dodané zboží. Tyto faktory mají zásadní vliv na finanční situaci společností. Přestože exportéři a importéři nemohou měnovým či komoditním fluktuacím zabránit, mohou rizika s nimi spojená řídit a před negativními vlivy se chránit. Toho lze docílit pomocí oblíbených nástrojů „trade finance“ nebo „treasury solutions,“ dodává Hordley.

Průzkum, který si HSBC objednala u společnosti TNS, zkoumá rozpoložení a očekávání pro následujících šest měsíců mezi exportéry a importéry z 24 trhů z celého světa. Česká republika byla do studie zahrnuta poprvé. “Jsme rádi, že nově disponujeme daty pro Českou republiku v průzkumu, který poskytuje unikátní know-how o impulsech, které ovlivňují přeshraniční obchodní výměnu na největších trzích. Informace jsou to pro nás důležité i vzhledem k rostoucímu podílu exportu na HDP České republiky,“ komentuje průzkum Hordley. V české pobočce HSBC  se soustřeďujeme na podporu Českých firem v jejich zahraničních obchodních aktivitách. Proto jsou pro nás jejich názory na přeshraniční obchod velmi důležité,“ dodává.

Témata:  ekonomika firmy

Související

Aktuálně se děje

17. dubna 2026 16:48

31. března 2026 9:46

24. března 2026 12:46

Energie opět zdražují: Jak se bránit růstu cen a ušetřit tisíce

Ceny elektřiny a plynu na burzách se do účtů domácností promítají s určitým zpožděním, jejich dopad ale může být výrazný. Aktuální vývoj ukazuje, že při rychlých změnách na trhu mohou rozhodovat i jednotlivé dny – zejména když ceny ovlivňují geopolitické události, jako je napětí na Blízkém východě. Včasná reakce může domácnostem ušetřit tisíce až desítky tisíc korun ročně. Důležité je ale vědět, jaký typ smlouvy máte sjednaný a kdy ji lze změnit nebo upravit její podmínky.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Nabíjení elektromobilů v Česku, Lovosice

Komentář

Konec dieselové éry: Češi prchají k elektromobilům, stará auta ale zůstávají

Válka na Blízkém východě netlačí nahoru jen ceny pohonných hmot, ale přepisuje i to, v čem budou Češi v následujících letech jezdit do práce. Podle dat skupiny AURES Holdings, největšího středoevropského prodejce ojetých vozů pod značkami AAA AUTO a Mototechna, se jen za první čtvrtletí letošního roku prodeje ojetých aut meziročně propadly zhruba o 30 procent. Nejde přitom o to, že by Češi přestali jezdit, ale o rychlou změnu jejich preferencí pod tlakem cen na čerpacích stanicích.