Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Rok 2015 živnostníkům nepřál. Zbankrotovalo jich přes osm tisíc

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Od loňského listopadu do letošního října zbankrotovalo 8186 živnostníků, což je o 1020 víc než v předchozím období. Meziročně se tak počet bankrotů drobných podnikatelů zvýšil o 14 procent. Důvodem krachu většiny živnostníků je posílení pozic velkých řetězců a nesplacené faktury.

Problémy mají zejména živnostníci zabývající se prodejem potravin. V České republice existovalo ke konci září tohoto roku 3763 malých a středních firem zaměřujících se na prodej potravin. Za posledních osm let se jejich počet snížil o více než pětinu. „Na podnikání drobných živnostníků má vliv neustálé posilování pozic velkých řetězců na českém trhu, které drobné podnikatele prakticky vytlačují. Ty se objevují v podstatě ve všech sférách podnikání, jedná se především o nábytkářské, oděvní a potravinářské řetězce. Živnostníci jim totiž nejsou schopni konkurovat cenou ani množstvím nabízeného zboží. O posilování pozic velkých řetězců v potravinářské sféře svědčí i to, že počet velkých společností působících v tomto odvětví za osm let vzrostl o 165 firem,“ popsal Jan Malý, ohlášený společník společnosti VPI CZ, v.o.s.

Vedle nárůstu počtu velkých řetězů se živnostníci potýkají i se špatnou platební morálkou svých zákazníků. Ta se v Česku řadí k nejhorším v Evropě. Průměrně platí tuzemští podnikatelé své závazky do 45 dnů. „Právě špatná platební morálka větších firem se dlouhodobě podílí na úpadku drobných podnikatelů. Až třetina z nich platí faktury po splatnosti. Sejde-li se takových nezaplacených faktur větší množství, může to být pro živnostníka likvidační,“ vysvětlil Jan Malý.

Naopak velkým společnostem se v Česku už druhým rokem daří. Podle odhadu společnosti Czech Credit Bureau by mělo být za celý rok 2015 vyhlášeno něco málo přes tisíc bankrotů obchodních společností. „Meziročně počet bankrotů obchodních společností klesl o více než 20 procent. Letošní rok se tak stane už druhým rokem, ve kterém počet bankrotů obchodních společností meziročně klesá, letos dokonce rychleji než mezi lety 2013 a 2014,“ popsal Jan Malý.

Už druhým rokem také klesá počet vyhlášených osobních bankrotů. Těch bylo za poslední rok vyhlášeno 16 790, což je o 2596 méně než v předchozím období. Meziročně se počet osobních bankrotů snížil o 13 procent. V průměru bylo letos vyhlášeno 1413 osobních bankrotů za měsíc. „Obecně více osobních bankrotů lidé vyhlašují na jaře jako výsledek vánočních půjček a pak obvykle na podzim po letních prázdninách. Osobní bankroty jdou ruku v ruce s nezaměstnaností, proto nejvíc lidí vyhlašuje bankrot v krajích, kde je nedostatek pracovních příležitostí. Jedná se například o Ústecký či Moravskoslezský kraj, nejméně osobních bankrotů pak hlásí hlavní město,“ uvedl Jan Malý.

Témata:  ekonomika,  živnostníci

Aktuálně se děje

8. září 2026 10:13

Minimální mzda v Česku poroste o 2 500 korun. Od ledna bude 24 900 Kč

Vláda schválila zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2027 na 24 900 korun měsíčně. Odpovídající hodinová sazba při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin tak bude činit 148,30 Kč. Zvýšení vychází z valorizačního mechanismu zakotveného v zákoníku práce, který zajišťuje předvídatelný a transparentní vývoj minimální mzdy.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Drahá paliva řeší Německo i Polsko. Česko od října obnoví cenovou regulaci

Česko se od října vrací k regulaci cen pohonných hmot. Vláda obnovuje mechanismus, který letos fungoval od dubna do 19. července, a současně snižuje spotřební daň z motorové nafty na minimum, které umožňuje evropská legislativa. Opatření bude zatím platit od 1. do 31. října. Jde o reakci na další eskalaci konfliktu na Blízkém východě, omezení dodávek ropy evropským rafineriím a opětovný tlak na ceny paliv.