Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Firmy sázejí na dlouhodobé benefity, zájem o stravenky klesá

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Nabídka zaměstnaneckých benefitů zaznamenala za posledních pět let posun od hmotných výhod k dlouhodobé podpoře zaměstnanců. Skokanem pětiletí jsou pojistné produkty – životní pojištění vzrostlo o 21 procentních bodů, příspěvek na spoření na penzi o 17 procentních bodů. Podle průzkumu NN pojišťovny a penzijní společnosti a Svazu průmyslu a dopravy naopak již několik let klesá zájem o stravenky. Letos se ocitly až na 7. místě žebříčku popularity mezi oslovenými firmami.

Nabídka zaměstnaneckých benefitů rok od roku stoupá. Zatímco v roce 2010 firmy v průměru poskytovaly 8 zaměstnaneckých výhod, v letošním roce to je již 12. Nemění se však pouze jejich počet, ale i složení. Před pěti lety nabídce dominoval mobilní telefon, stravenky a služební auto, aktuálně mezi TOP 3 benefity patří mobilní telefon, vzdělávání a pitný režim.

Skokanem pětiletí jsou příspěvky na finanční produkty

Dlouhodobě roste zájem hlavně o pojistné produkty – za posledních pět let se jejich nabídka rozšířila až o pětinu. Nejvíce láká penzijní připojištění, které nabízí o 17 p. b. více firem než v roce 2010, tedy 77 %. Za tuto dobu se benefit v pomyslném žebříčku popularity posunul ze 6. na 4. místo. „Pojistné produkty jsou dlouhodobě na vzestupu a k jejich popularitě významně přispívá i fakt, že jde  o státem podporované produkty, které jsou atraktivní jak pro zaměstnavatele, tak i pro zaměstnance,“ vysvětluje Tomáš Nidetzký, generální ředitel obchodu NN pojišťovny a penzijní společnosti a dodává: „Na nabídku tohoto benefitu neměla vliv ani novela zákona o dani z příjmu upravující možnost průběžných výběrů prostředků na smlouvě životního pojištění. Je to další důkaz, že firmy zaměstnanecké výhody vnímají jako dlouhodobou investici do zaměstnance.“ Na životní pojištění v současnosti přispívá 60 % oslovených společností, to je o 21 p. b. více než před pěti lety. Životní pojištění je tak skokanem pětiletí. Oproti loňskému roku 3 % firem snížila příspěvek a 12 % přispívá jen některým zaměstnaneckým skupinám.

Věcné benefity ztrácejí na oblibě

V rámci nabídky zaměstnaneckých benefitů se stále větší oblibě těší také vzdělávání, které od roku 2010 vzrostlo o 13 %. To je také již několik let nejdynamičtějším benefitem a i pro příští rok jeho růst deklarovalo 9 % firem. Na druhém pólu zájmu se ocitají hmotné výhody jako služební auto, mobilní telefon, očkování nebo stravenky. Tyto benefity jsou v nabídce zachovány, jejich rozšiřování je ale méně výrazné. Propad za posledních pět let naopak zaznamenal služební automobil a stravenky, a to o 2 %, resp. 3 %. Zejména pro stravenky se jedná o strmý pád – z prvního místa v roce 2010 na aktuální 7. příčku „Věcné benefity mají často charakter rychlé spotřeby a lidé na ně brzy zapomínají. Dlouhodobé benefity sice nemohu okamžitě využít, ale jsou ukázkou perspektivnosti zaměstnance pro zaměstnavatele. Tento trend v západní Evropě panuje již nějaký čas, k nám se dostává v posledních letech,“ uzavírá Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy České republiky pro hospodářskou politiku a konkurenceschopnost.

Témata:  lidé firmy

Aktuálně se děje

27. července 2026 15:43

Trumpova nová cla českou ekonomiku neochromí. Problémem je jejich trvalost

Nová americká cla, která administrativa prezidenta Donalda Trumpa zdůvodňuje nedostatečným postupem obchodních partnerů proti zboží vyráběnému nucenou prací, představují z hlediska české ekonomiky další nepříznivý zásah do mezinárodního obchodu. Nejde však o šok, jenž by měl české hospodářství bezprostředně zásadněji poškodit. Evropská unie bude patřit do skupiny ekonomik zatížených desetiprocentní sazbou, zatímco země, které podle Washingtonu nemají odpovídající zákaz dovozu výrobků vznikajících nucenou prací, čelí sazbě 12,5 procenta.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Donald Trump

Komentář

Trumpovi spojenci míří na miliardy ze světového fotbalu. Spor FIFA a UEFA se vyostřuje

Plán mezinárodní fotbalové asociace FIFA prodat soukromým investorům až dvacetiprocentní podíl ve společnosti, která bude soustřeďovat komerční práva na mistrovství světa a další soutěže, dává z čistě finančního hlediska smysl. Z pohledu „správy“ světového fotbalu, transparentnosti a oddělení politické a ekonomické moci však skýtá značná rizika.