Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Průměrné platy v Česku by se měly více přiblížit EU

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Marie Cvrčková, MoneyMAG.cz

S růstem české ekonomiky a poklesem nezaměstnanosti stoupá tlak na zvyšování mezd. To dokládá i aktuální akce členů Českomoravské konfederace odborových svazů, kteří se pod heslem „konec levné práce“ sešli dnes v Praze před kolektivním vyjednáváním s vládou. Cílem jejich akce je ozřejmit, že pomalý růst mezd může pro Česko znamenat do budoucnosti vážný ekonomický problém. Trend zvyšování platových nároků se projevuje i u žadatelů o práci na serveru Profesia.cz.

Česká ekonomika vykazuje v evropském kontextu výrazný růst, podniky investují do rozvoje a přijímají nové pracovníky. Lidé se přestávají bát o práci a výrazněji vnímají rozdíl mezi platy u nás a v tradičních zemích EU. Průměrná mzda v České republice sice stoupá – ve 2. čtvrtletí 2015 vzrostla o 3,3 % v porovnání s loňským rokem, na26 287 Kč  – ale je stále cca 4× nižší než v sousedním Německu. Růst platů neodpovídá růstu výkonnosti ekonomiky, pomyslné nůžky mezi průměrným platem u nás a v tradičních zemích EU se spíše rozevírají, takže i nadále očekáváme, že platové nároky českých zaměstnanců porostou. 

Témata:  CZK platy / mzdy

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.