Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Průměrné platy v Česku by se měly více přiblížit EU

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Marie Cvrčková, MoneyMAG.cz

S růstem české ekonomiky a poklesem nezaměstnanosti stoupá tlak na zvyšování mezd. To dokládá i aktuální akce členů Českomoravské konfederace odborových svazů, kteří se pod heslem „konec levné práce“ sešli dnes v Praze před kolektivním vyjednáváním s vládou. Cílem jejich akce je ozřejmit, že pomalý růst mezd může pro Česko znamenat do budoucnosti vážný ekonomický problém. Trend zvyšování platových nároků se projevuje i u žadatelů o práci na serveru Profesia.cz.

Česká ekonomika vykazuje v evropském kontextu výrazný růst, podniky investují do rozvoje a přijímají nové pracovníky. Lidé se přestávají bát o práci a výrazněji vnímají rozdíl mezi platy u nás a v tradičních zemích EU. Průměrná mzda v České republice sice stoupá – ve 2. čtvrtletí 2015 vzrostla o 3,3 % v porovnání s loňským rokem, na26 287 Kč  – ale je stále cca 4× nižší než v sousedním Německu. Růst platů neodpovídá růstu výkonnosti ekonomiky, pomyslné nůžky mezi průměrným platem u nás a v tradičních zemích EU se spíše rozevírají, takže i nadále očekáváme, že platové nároky českých zaměstnanců porostou. 

Témata:  CZK platy / mzdy

Související

Aktuálně se děje

29. května 2025 12:20

20. května 2025 12:26

Potraviny v Česku zdraží víc, než kdokoliv čekal

Růst cen v zemědělství letos v dubnu vykázal úroveň 15,2 procenta v meziročním srovnání. To je nejvýraznější nárůst od února 2023, tedy za více než dva roky. Poprvé po více než dvou letech se rovněž jedná o růst dvouciferný. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Senioři táhnou ekonomiku, zatímco mladí zůstávají ve školách

Český trh práce se tiše, ale zásadně přepisuje. Zatímco ještě v 90. letech bylo běžné, že lidé končili kariéru krátce po šedesátce a dvacetiletí už měli první zaměstnání, dnes se tyto role obracejí. Mladí zůstávají déle ve vzdělávacím systému, pracovní zkušenosti odkládají. Naopak senioři v důchodovém věku často zůstávají ekonomicky aktivní – ať už z přesvědčení, nebo z nutnosti.