Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Řecko zůstane u eura, shodli se Merkelová a Sarkozy

Řecko zůstane u eura, shodli se Merkelová a Sarkozy

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Nicolas Sarkozy se ve středu během telekonference s řeckým premiérem Jorgosem Papandreuem vyslovili pro to, aby si Řecko nechalo euro. Informuje o tom agentura AFP.

"Francouzský prezident i německá kancléřka jsou přesvědčeni, že budoucnost Řecka je v eurozóně," píše se v prohlášení, které úřad francouzského prezidenta vydal krátce po telefonické konferenci. "Řecký premiér potvrdil závazky své země a odhodlání podniknout opatření, kterými budou prosazeny," pokračuje dokument Elysejského paláce. Francie se tímto prohlášením snaží zažehnat pověsti o řeckém návratu k národní měně - drachmě. Potom by Řecko mohlo devalvovat měnu a vybřednout ze zadlužení. Řecká ekonomika se propadá a ani drastické škrty ji už nemusí zachránit. Vláda v Aténách se zavázala, že do konce měsíce získá z prodeje státních podílů ve firmách 1,7 miliardy eur. Zatím nemá ani polovinu této částky. Pokud ji Řecko nezíská, nedostane od Mezinárodního měnového fondu a Evropské centrální banky další tranši z úvěru v celkové hodnotě 110 miliard eur.

Témata:  Řecko

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.