Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Česká spořitelna dala půl miliardy do "větru"

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Téměř půl miliardy korun půjčila Česká spořitelna na financování třetí největší větrné elektrárny v Česku – větrného parku v Horních Loděnicích. Spořitelna poskytla desetiletý úvěr v hodnotě 497,8 milionů korun fondu soukromého kapitálu EnerCap Power Fund, který se zaměřuje na financování projektů obnovitelných zdrojů a energetických úspor ve střední a východní Evropě.

„Financování obnovitelných zdrojů patří v České spořitelně mezi oblasti, na které se pravidelně zaměřujeme. Spolupráce s fondem EnerCap Power na refinancování jednoho z největších větrných parků v zemi je pro nás významná i z toho důvodu, že větrných parků v Česku není mnoho,“ uvedl šéf úseku financování České spořitelny František Havrda.

„Jsme rádi, že se nám podařilo získat refinancování pro větrný park Horní Loděnice právě nyní a využít historicky nízkých korunových úrokových sazeb. Byla to jedna z prvních akvizic našeho fondu EnerCap a ukázala se to být velmi dobrá investice,“ uvedl Shane Woodroffe, partner EnerCap Capital Partners.

Větrný park Horní Loděnice – Lipina v Olomouckém kraji má celkem devět větrných elektráren typu Vestas V 90–2MW. Předpokládaná roční výroba celého parku je na úrovni cca 43 GWh elektrické energie, což je rovno spotřebě 12 300 českých domácností. Při předpokládané životnosti 25 let je to celkem 1 075 000 MWh elektřiny.

Témata:  energetika Česká spořitelna větrná elektrárna

Aktuálně se děje

8. září 2026 10:13

Minimální mzda v Česku poroste o 2 500 korun. Od ledna bude 24 900 Kč

Vláda schválila zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2027 na 24 900 korun měsíčně. Odpovídající hodinová sazba při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin tak bude činit 148,30 Kč. Zvýšení vychází z valorizačního mechanismu zakotveného v zákoníku práce, který zajišťuje předvídatelný a transparentní vývoj minimální mzdy.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Kanada se chce přiblížit EU, Německo ale brzdí. Berlín nechce provokovat Trumpa

Německo se k návrhu, aby se Kanada stala prvním „přidruženým členem“ Evropské unie, staví výrazně opatrněji než Evropská komise. Berlín přitom Kanadu jako partnera neodmítá. Naopak podporuje hlubší spolupráci v obraně, energetice, kritických surovinách nebo technologiích. Vadí mu ale forma, načasování a především geopolitické riziko celého projektu.