Změny klimatu v ČR: Vlny veder, sucho a výrazně méně sněhu na horách

Dle výše zmiňované studie vzroste množství tropických dnů, tedy dnů, kdy je maximální teplota 30 stupňů a vyšší. V období 2015–2039 jejich počet v průměru ročně vzroste o 2–6, v období 2040–2060 bude v Česku dokonce o 8–12 tropických dnů více. Ještě více poroste počet tzv. letních dní, tedy dní, kdy je teplota nad 25 stupňů. Pro vzdálenější období 2040–2060 jich bude až o 35 více. Poroste také počet vln veder, tedy sérií šesti a více dnů s nadprůměrnými teplotami. Těch bude pravděpodobně až o pět ročně více. Největší nárůst veder bude pozorován na jižní Moravě v oblasti mezi Znojmem a Hodonínem.

„Z teplejšího počasí možná mohou mít radost děti o prázdninách, ale na ekonomiku Česka budou mít změny klimatu vážné následky. Vlny veder mají vliv na produktivitu práce, sucha ovlivní zemědělskou produkci. Vedra mohou také výrazně ovlivnit zdraví lidí,“ vysvětluje František Marčík z Glopolisu.

Výsledky ukazují také na pokles počtu ledových dnů a mrazových dnů pro obě studovaná období i pro oba scénáře. Například ledových dnů (kdy teplota nestoupne přes nulu) bude během roku až o 14 méně. Nejvyšší pokles je pozorován v oblastech Krkonoš, Jeseníků, Hostýnsko-Vsetínské pahorkatiny, Českomoravské vrchoviny, Šumavy, Českého lesa a jihu Krušných hor. Ubyde také sněhu, což ostatně pozorujeme už dnes.

Sucha zase nejvíce postihnou Jihomoravský a Středočeský kraj, podle modelů bude v období 2040–2060 více než třetina roku bez srážek. Sucha, tedy období, kdy během 6 a více dní spadne méně než 1mm srážek, budou častější, na jižní Moravě a ve středních Čechách takových období bude 20 a více za rok.

Studie také předpokládá, že v následujících desetiletích dojde k zesílení projevů tzv. tepelného ostrova města, čímž se znatelně sníží tepelný komfort obyvatel velkých měst, zejména Prahy a Brna. Konkrétně v Praze je dle studie nutné počítat s delším trváním vyšších teplot v centrální části města a samozřejmě i se zvýšením nočních minimálních teplot. Počet tropických nocí, tedy takových, kdy teplota neklesne pod 20 °C, se pravděpodobně do roku 2060 zvýší až dvojnásobně. 

„Městské oblasti jsou všeobecně teplejší než okolní venkovské oblasti, protože jsou méně porostlé vegetací a více akumulují sluneční teplo. Problém je také s materiály používanými ke stavbě budov a povrchů ve městech jako je asfalt, beton a sklo, které udrží teplo i celou noc. Komplex těchto faktorů vede ke vzniku tzv. tepelného ostrova města – tedy situaci, kdy město, nebo alespoň jeho centrální část, je teplejší než okolní venkovská krajina,“ vysvětluje Petr Holub z aliance Šance pro budovy. 

Šance pro budovy na základě studie dopadů změn klimatu právě připravuje navazující studii, která již má prakticky odpovídat na hlavní problémy Česka spojené s klimatickou změnou. Některé závěry vláda zahrnula do svého strategického plánu Adaptace na změnu klimatu ČR. 

„Už teď je jasné, že je třeba se na vyšší teploty připravovat. V oblasti budov je důležitá kvalitní obálka budovy. Ta totiž nezadržuje jen teplo v zimě, ale sníží riziko přehřívání a zajistí celoročně stabilní vnitřní prostředí. Pomůže také instalace venkovních stínících prvků a nočního předchlazení vzduchem, ale také například instalace zeleně v rámci konstrukcí budovy. Všeobecně pak budou potřeba systémy šetřící energii i vodu,“ popsal některé body připravované studie Petr Holub. Celá studie adaptace na změnu klimatu bude představena v srpnu.

Témata:  bydlení,  počasí