Jsou jaderné elektrárny bezpečné? Měl by stát investovat do rozvoje jaderné energetiky? Mohou se jaderné elektrárny stát cílem teroristického útoku? I tyto otázky pokládali diváci šéfce Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Daně Drábové.
"Stát musí hledět na to, jak bude za 30 let schopen zajistit přístup lidí k elektřině. Pokud to nepůjde jinak než subvencováním výstavby jaderných elektráren, tak je to jeho povinnost," vysvětlovala Dana Drábová, proč by stát měl podporovat výstavbu jaderných elektráren.
Cenu nového jaderného bloku vyčíslila na 150 miliard, ovšem na tolik vyšly také fotovoltaické elektrárny, které do sítě dodávají jen 2 000 MW elektřiny, tedy ekvivalent 2 % spotřeby České republiky.
"Každá třetí žárovka v tomto státě svítí, protože tu máme elektřinu z jaderných bloků," zdůrazňovala Drábová význam jaderné energie pro Českou republiku.
Pokud jde o otázku možné jaderné katastrofy, šéfka Úřadu pro jadernou bezpečnost přirovnala jadernou energetiku k využívání ohně. "Pokud s tím zacházíme s dostatečnou pokorou, dobře nám slouží. Když k ní nechováme dostatečnou pokoru, může se stát zlým pánem."Pravděpodobnost, že by se jaderná elektrárna stala cílem útoku, je podle Drábové "docela malá". Větší nebezpečí hrozí ale na Ukrajině, kde by se elektrárna cílem útoku spíše mohla stát. Ovšem, jaderné elektrárny jsou stavěny na základě principu "ochrany do hloubky". Kdy podobně jako u středověkých hradů jedna hradba jistila další a další, aby to cenné jádro zůstalo ochráněno, jsou podobným způsobem chráněny systémy v jaderných elektrárnách. Nelze ale vyloučit lidské selhání.
Pracovníci jaderných elektráren ovšem prochází přísnými psychologickými prověrkami srovnatelnými s psychologickými prověrkami pilotů. "Teď vám vyvstane na mysli Germanwings a Andreas Lubitz," řekla Drábová. "Při obsluze zařízení ale nikdo nesmí zůstat sám. A navíc lidé, kteří jsou pro obsluhu kriticky důležití, musí procházet prověrkou bezpečnostní způsobilosti, protože hrozba útoku zevnitř je jednou z nejvážnějších."
Havárie Černobylu ukazuje, že se životní prostředí s katastrofou jaderné elektrárny vyrovnává lépe, než vědci čekali. V třicetikilometrovém ochranném pásmu se objevili živočichové, kteří tam desítky let nežili, například se tam vrátil los. Uměle zde byl vysazen třeba kůň převalského a daří se mu velmi dobře.
Přesto lidé žijící v okolí jaderných elektráren jsou seznámeni s dopředu připravenými ochrannými opatřeními. "Okolo Dukovan to je 20 km, okolo Temelína 13,5. Na tomto území jsou už připravena ochranná opatření, tedy úkryty, evakuační plány. Což je podobné, jako v okolí velkých chemiček. Ale navíc mají lidé žijící u jaderných elektráren doma stále obměňovanou zásobu jódu, aby se ochránila štítná žláza," dodala Drábová.
Dana Drábová studovala Fakultu jadernou a fyzikálně inženýrskou ČVUT, obor dozimetrie. Předsedkyní SÚJB je od roku 1999. Od roku 2011 je i místostarostkou Pyšel.
Témata: žárovky, zářivky, jaderná elektrárna
