Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Marksová jednala s Chládkem o příspěvku na školní obědy pro děti

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

O tom, jak zajistit dětem ze sociálně slabých rodin pravidelnou stravu formou teplého oběda v jídelnách škol a předškolních zařízení, jednala v úterý ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová s ministrem školství, mládeže a tělovýchovy Marcelem Chládkem.

Jednou z možností, jak pomoci dětem z chudobou ohrožených rodin, je využití Operačního programu potravinové a materiální pomoci. Právě o této variantě jednali šéfové resortu školství a sociálních věcí.

„Velmi rychle přibývá rodičů, kteří nemohou svým dětem platit školní obědy. Nejde přitom jen o rodiny ze sociálně vyloučených lokalit, ale hlavně o matky samoživitelky a otce samoživitele. Tedy o skupinu lidí, kteří jsou v současnosti nejvíce ohroženi nezaměstnaností a možným pádem do chudoby,“ uvedla ministryně Marksová. „Chceme eliminovat sociální vyloučení dětí z kolektivu a v neposlední řadě je obědem zdarma motivovat k pravidelné školní docházce,“ dodala.

Operační program potravinové a materiální pomoci (OP PMP) je určen pro osoby a domácnosti ohrožené chudobou a sociálním vyloučením. Pomoc je poskytována formou přímé distribuce potravin a základního materiálního zboží konečným příjemcům.

„Z našich analýz se ukazuje, že se zvyšuje počet dětí, jejichž rodiče nemají ani na jedno teplé jídlo denně. Vítám tedy společnou snahu v této věci, protože je součástí našeho projektu zdravého životního stylu na českých školách,“ doplnil ministr školství Marcel Chládek.

Opatření OP PMP má za cíl zajistit dětem ze sociálně slabých rodin pravidelnou stravu formou teplého oběda ve školních jídelnách. Způsobilým příjemcem budou děti ve věku od tří do 15 let, které navštěvují mateřské a základní školy a jejichž zákonní zástupci pobírají pomoc v hmotné nouzi. To bude ověřovat místně příslušné pracoviště Úřadu práce.

Příjemce dotace, krajský úřad/obec/příspěvková organizace MPSV, bude podle návrhu zodpovídat za administraci projektu a úzce spolupracovat se školou či školkou, respektive skupinou škol a školek v konkrétním regionu. Škola identifikuje ve svých podmínkách děti ze sociálně slabých rodin, které nechodí na oběd, jejichž zákonným zástupcům nabídne bezplatnou potravinovou pomoc ve formě úhrady obědů ve školní jídelně. Ověření způsobilosti příjemců by mělo podle návrhu proběhnout na základě komunikace školy s rodiči dítěte, kteří doloží svoji tíživou sociální situaci potvrzením o hmotné nouzi od ÚP ČR.

Celková alokace programu do roku 2020 činí 750 milionů korun. Kolik z této částky bude vyhrazeno na pomoc dětem ohrožených chudobou, bude záviset i na zájmu krajů, školních zařízení a rodičů. Dětí v rodinách, které jsou odkázány na dávky hmotné nouze, je v současné době v České republice více než sto tisíc.

Témata:  školství

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

19. listopadu 2024 10:26

Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Politici by to měli přiznat

Prý jsme se zbavili závislosti na ruském plynu, dozvídáme se už i z billboardů. Volby se blíží a kampaň startuje. Jenže zrovna v době, kdy Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Takže kampaň míří poněkud „mimo“. Přes 90 procent plynu, který do Česka nyní teče, je z totiž „ruského směru“, ponejvíce přímo z Ruska. Pokud odněkud dovážíme přes 90 procent tak důležité suroviny, jakou plyn představuje, je zvláštní hovořit o zbavení se závislosti. Laická veřejnost si pod tím nejspíše představí, že ruský plyn neodebíráme. Což ale není pravda.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.