Mela u Jílkové: Hrozí kolaps zdravotní péče? Schytal to Heger i Babiš

„Průměrný věk praktických lékařů a zubařů u nás je 64 let, u pediatrů je to ještě víc. Před 25 lety jsme měli plnou nemocnici, teď běhám po pojišťovnách a sháním lékaře," popisuje nedostatek lékařů v praxi starosta města Aš Dominik Blažek. Třeba diabetici podle něj musí dojíždět 40 kilometrů k nejbližšímu odborníkovi. Jde přitom hlavně o seniory.

Podle ministra zdravotnictví je to ale trošku jinak. „V podstatě nemáme nedostatek praktických lékařů..." začal vysvětlovat situaci Svatopluk Němeček. „To není pravda, sám jste to teď slyšel. To není pravda," pustila se do politika Jílková. Němeček se zlobil, že ho nenechá domluvit, ke slovu se dostal až po krátké slovní přestřelce.

„Problém je právě kolem hranic. Lékaři chtějí zůstávat ve velkých městech jako je Praha, Brno nebo Ostrava. A my nejsme schopni zajistit, aby v každé obci byl praktický lékař, jako tomu bylo dřív. Neexistují takové věci jako umístěnky," dopověděl Němeček, když se konečně dostal ke slovu. Je podle něj na pojišťovnách, aby lékaře do odlehlejších míst zkoušely nalákat.

„To není jen problém malých měst. V Praze jsem nemohla najít doktora pro maminku, Je jí 80 a prodělala cévní příhodu. Nikde ji nechtěli, protože je stará a nemocná a odčerpávala by peníze," popisovala svoje zážitky zdravotní sestra Alena Chybová.

Problémy jsou hlavně v odlehlých lokalitách

Podle ministra by měla dostupnost péče zajišťovat pojišťovna. „Lékaři jsou podle legislativy v dostupné vzdálenosti, ale máte pravdu, že je zbytečné jezdit 40 kilometrů za odborníky. Problém v tomto případě není systémový, ale podle lokality," hájil pojišťovny ředitel odboru zdravotní péče VZP Milan Štěpánek.

Prezident České lékařské komory má trošku jiný názor, nedostatek lékařů podle něj je problém už teď. „Lékařů máme nedostatek, už dnes je 23 % lékařů v seniorním věku. A mladí z Aše raději přijmou práci v Německu, kde dostanou zaplaceno mnohem líp, a mají to blízko. Chyba spočívá v dostupnosti péče, které je v zákoně. Je tam napsáno, že je nutné, aby měl pacient lékaře 35 minut autem. Pak není motivace problém řešit," myslí si Milan Kubek z ČLK.

„Lékařů je málo, v Evropě za poslední dobu přibylo 50 % lékařů, u nás je to o něco méně. Medicína se rychle ale vyvíjí, existuje spousta specializací, lidé se dožívají vyššího věku, lékaři se starají o více starých lidí," shrnul všechny problémy bývalý ministr zdravotnictví Leoš Heger. „A u doktorů se platí vlezné," přisadil si zástupce Platformy zdravotních pojištěnců Ondřej Dostál.

Nevděčné povolání za směšný plat

„Málo lákařů je i ve fakultních nemocnicích, a to dřív nebývalo. Ve zdravotnictví je málo peněz a bodový systém je taky špatný," přisadil si přednosta neurochirurgické kliniky Pavel Haninec. Proto podle Němečka lékařské povolání není tak atraktivní jako kdysi. „Najdete zaměstnání, kde je méně práce za více peněz, bez rizika a zodpovědnosti a žalob," souhlasil ministr.

„Nástupní plat mladých absolventů je 25000 ne? Dobře, tak 23500 korun, to je urážlivé," komentovala situaci Jílková. „Musíme udělat maximum, abychom to zvýšili. Nejde to ze dne na den a musíme pracovat na reformaci zdravotnického vzdělání," uvedl Němeček.

„Babiš tvrdí, že zdravotnictví je černá díra. Je to naopak velmi efektivní systém. Je ale potřeba, aby se srovnaly platy u nás a v zahraničí. Český dělník nepracuje třikrát hůře než německý, ale je tak placený," říká rázně předseda lékařské komory Kubek, podle kterého by situaci vyřešily větší platy pro lékaře.

Neexistuje konkurence mezi lékaři

Problém taky je, že si lidé nemohou vybírat mezi lékaři a často vezmou za vděk tím, který je dostupný. „Neexistuje konkurence, člověk musí chodit i k tomu, který je drzý a není tak dobrý," uvedl starosta Aše. „Nemůže být nedostatek lékařů, když pracují 4 hodiny denně. Když jsem volal praktickému lékaři v pátek v jednu, poslal mě do nemocnice, že prý už má padla." popisoval divák z Velkého Meziříčí.

Chybně je podle lékařů také nastavený způsob vzdělávání. „Musí se učit třeba na chirurga a pak teprve na neurochirurga. To není nikde na světě už od 60. let," popisuje život lékařů profesor Haninec. I podle Kubka není možné, aby se u nás lékaři vzdělávali déle než jinde ve světě. Přesto chce prý ministerstvo zdravotnictví prodloužit atestaci.

Pomůže lepší systém vzdělávání

„Chceme, aby byl někdo chirurg, pak se může specializovat na dětskou chirurgii. Nakonec by mohl mít specializaci na dětské levé palce. My chceme, aby nová atestace byla univerzální. Až pak by následovala specializace," nastiňoval plány vlády Němeček. Podle Hegera je ale lékařství komplikovaná věda a studium nelze zkracovat. „Pak bychom nebyli kompatibilní s Evropou," oponoval Heger. „Dnes máme 46 oborů a dalších 50 specializací. A to jich bylo více. To nikde není. Lékař musí být nejdřív psycholog a až pak se může rozhodnout pro dětskou specializaci. Jinak není uplatnitelný," myslí si Kubek.

Ministerstvo plánuje zavést jednu zásadní změnu. „Budou dvě kategorie mladých neatestovaných lékařů. S dozorem, tedy mladý, který má pořád někoho u sebe. Po dvou letech udělá zkoušky, a pak bude moci vykonávat práci s dohledem, tedy že bude třeba mít atestovaného kolegu na telefonu v dostupné vzdálenosti," popisoval Němeček. Podle Jílkové to v podstatě bude znamenat, že pacienta může ošetřovat lékař bez atestace a bez dohledu zkušeného lékaře, což může být nebezpečné.

Tenhle nápad je podle pojišťoven dobrý. „Teď je to neefektivní. Je rozdíl, jestli máte člověka po škole nebo člověka po pěti letech praxe těsně před atestací. Teď jsou na tom úplně stejně," potvrzuje Kubek. Studium základních oborů se něco zkrátí a s nástavbou na specializaci bude stejně dlouhé jako dnes základní.

Problémy mají i zdravotní sestry

Podobný problém nastal také u zdravotních sester. „Dříve stačila maturita, dnes musí mít bakaláře. Je logické, že sestry odejdou do zahraničí a udělají si jazykový certifikát. Pak můžou běžně pracovat. A k nám pak jezdí sestry ze Slovenska s maturitou a dohlíží na ty české, které taky mají maturitu," popisoval nelogický systém Blažek. I to chce ministerstvo změnit.

Část povinností lékaře by navíc v budoucnu mohla být převedena právě na sestry s vysokoškolským vzděláním. „Byla by to třeba předběžná anamnéza, kterou by lékař doplnil, nebo kontrola zdravotního stavu po zákroku, jako je měření krevního tlaku," vysvětloval Němeček. Dnes mají sestry s maturitou status zdravotnického asistenta a nemají téměř žádné kompetence. Celé je to prý vina předchozí vlády.

„Já bych připomněl, že tahle změna je z roku 2004, to jsem já ministr nebyl. Když ale ministr nedělá, co chce lékařská komora, tak naráží," posteskl si Heger. „Zákon o vzdělávání sester je špatný. Vy jste ho nezavedl, ale za tři roky jste ho nezměnil. A proto se dnes bez slovníku v nemocnici nedomluvíte," rýpnul si Kubek.

Podle zdravotní sestry je nutné, aby se změna dohodla napříč politickým spektrem, aby se zase nestalo, že jeden ministr něco zavede a druhý to zruší. „To se nebojte, myslím, že to tak bude." ujistil ji na závěr Němeček.

Témata:  Michaela Jílková,  Máte slovo