Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Zpravodajství ČT? Radní promluvil...

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Česká televize

Poslední dobou se objevilo hned několik velkých stížností na fungování České televize. Hrad si stěžoval na neodvysílanou tiskovou konferenci, Babišovi se nelíbí reportáže o Agrofertu. Senátor Veleba chce změnit princip Koncesionářských poplatků. Stížnostmi se zabýváme, ale zpravodajství ČT je podle mě v pořádku, uvedl pro DVTV radní ČT Jaroslav Dědič.

Stížnost Agrofertu podle radního není nic nečekaného. „Už si stěžovali všechny politické strany, velké firmy, polostátní i státní podniky. Všemi stížnostmi se zabýváme. Už jsme požádali generálního ředitele k vyjádření kvůli stížnosti," řekl radní.

„Nemyslím si, že by se Andrej Babiš pokoušel ovlivňovat ČT. Nevidím tam nic nestandardního," komentoval situaci kolem stížnosti na pořad Reportéři ČT Dědič. Podle něj se rada zabývá tím, jestli byly zveřejněné informace správné a jestli dostali příležitost k vyjádření obě strany sporu.

„Řešíme to přes generálního ředitele, nemůžeme jednat přímo s redaktory nebo editory. Tak je to v zákoně. Stejně tak nemůžeme rozhodnout třeba o odvolání redaktora, jak nás lidé občas prosí," popisuje proces radní. Podobných stížností prý ročně přijde asi 240.

Senátor Veleba nedávno v rozhovoru pro DVTV nařkl Radu ČT, že televizi kryje. „To není pravda. Rada je zásadním kontrolorem, máme desítky jednání a výstupů. Chceme znát i názory těch, kteří reportáže točili," vysvětluje Dědič, podle kterého na jednáních většinou neprobíhají žádné vyhrocené hádky. „Ale pokud neshledáme porušení zákona, ale jen pochybení, taky na to pana ředitele upozorníme," uvedl radní.

Rada je placena z rozpočtu ČT, ale přesto podle Dědiče není ovlivnitelná, protože radní dostávají jen zákonem stanovené odměny. „Vadí mi ale, když debata o ČT začíná nepřesnými údaji a třeba výkřiky o tom, že je pod vlivem TOP 09. Nebo když Václav Klaus televizi kritizoval, že vysílá méně dokumentů," ujasňuje Dědič. Podle analýz prý TOP 09 dostává v televizi standardní prostor odpovídající jejímu postavení. A dokumentů se od doby vzniku ČT Art vysílá také mnohem více.

„Možná se zde opakuje revoluční rok 2000, kdy jsme měli televizní krizi. Politici se domnívali, že mohou ovládnout ČT. Možná se to po 15 letech opakuje," domnívá se radní, podle kterého je televize pod obrovským tlakem.„Česká televize určitě není bezchybná a diskuse o ní je na místě. Ale vadí mi ty útoky. Žádná soukromá televize nedokáže zajistit takové kontinuální zpravodajství jako ČT. Tohle zpravodajství je třeba bránit," říká Dědič, který se obává, že pokud by byly zrušeny koncesionářské poplatky, zpravodajství jako celek by se zhroutilo.

„Zpravodajství ČT je svobodné a naplňuje veřejný zájem," říká rázně radní. Pokud ale veřejnoprávní média budou financována ze státního rozpočtu, budou prý snadno manipulovatelná ze strany stávající vlády.

Témata:  Česká televize

Související

Aktuálně se děje

25. prosince 2025 12:29

19. prosince 2025 10:03

15. prosince 2025 12:41

4. prosince 2025 10:58

2. prosince 2025 11:27

Rodičovský příspěvek v roce 2026: navýšení se bude týkat jen některých rodičů

Od ledna 2026 se mění výše rodičovského příspěvku. Změna však nepřinese úlevu všem. Zatímco rodiče dvojčat a vícerčat si výrazně finančně polepší díky zvýšení na 700 000 Kč, rodiny s jedním dítětem zůstávají na současných 350 000 Kč, a navzdory inflaci tak reálně ztrácejí. Úprava přitom neplatí jen pro děti narozené až v roce 2026 – dotknout se může i rodin se staršími vícerčaty.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Evropská unie, ilustrační fotografie

Komentář

EU se dohodla na společné půjčce pro Ukrajinu. Česko se vyvázalo, ušetří desítky miliard

Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko.