Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Budou nám znovu proplácet začátek nemocenské?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Premiér Sobotka chce prosadit zásadní změnu. Zaměstnanci by podle něj měli opět dostávat proplacené první tři dny nemocenské. Za ty se teď nedostává nic. Návrh ale kritizuje opozice, i Sobotkův koaliční partner a ministr financí Babiš. A proti jsou i zaměstnavatelé.

Oslava by se teď klidně mohla rozjet u odborářů. Právě ti totiž dlouhodobě stojí o proplácení prvních tří dní nemocenské, které bylo před lety zrušeno kvůli jejímu zneužívání. "Je to tak správné," tvrdí Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů. "Teď začíná být chřipkové období. Člověk v prvních dnech nemoci dokáže nakazit spoustu lidí a sníží výkonnost celé firmy."

Nyní první tři dny nemocný nedostává nic, od čtvrtého dne platí náhradu mzdy zaměstnavatel, a to 60 procent průměrného denního výdělku. Teprve od patnáctého dne se dávky poskytují z nemocenského pojištění - počítají se z průměrného denního příjmu.

Zaměstnavatelé a někteří opoziční politici jsou ale proti nápadu. "Hlavním důvodem je obava ze zneužívání nemocenské a také náklady," vysvětlil Milan Mostýn, mluvčí Svazu průmyslu a dopravy.

Podobný názor má i opoziční poslanec Miroslav Kalousek (TOP 09): "Neúměrně by to zatížilo zaměstnavatele a prodražilo by se to i státu."

A stejně mluví i Petr Fiala, šéf opoziční ODS: "Vůbec tomu nerozumím. Od roku 2008, kdy se to zavedlo, se nemocnost snížila na polovinu," vypočítává Fiala.

Že nejde o šťastné rozhodnutí si myslí i koaliční partner ČSSD, hnutí ANO. A tady by mohl Sobotka narazit. Proplacení prvních tří dní nemoci, podle koaliční smlouvy vláda obnoví pokud se na tom dohodne tripartita.Ta bude nemocenskou řešit v březnu.

Témata:  nemocenská

Související

Aktuálně se děje

23. března 2026 13:03

20. března 2026 12:40

16. března 2026 14:24

Trumpova administrativa zvažuje masivní prodej „papírové ropy“. Šéf burzy varuje před biblickou pohromou

Administrativa Spojených státu zvažuje historicky bezprecedentní, riskantní zásah do světového trhu s ropou, aby tak snížila její cenu. Ta povážlivě stoupá v důsledku války v Perském zálivu, zejména kvůli praktickému uzavření Hormuzského průlivu. Ropa Brent včera uzavřela nad psychologickou hranicí 100 dolarů za barel. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Paliva v Česku zdražují rychleji než v EU, roli hrají vysoké marže, uvádí UBS

Dva největší provozovatelé čerpacích stanic v Česku, polský Orlen a maďarský MOL, nyní vykazují nadstandardní rafinační marže, plyne z údajů největší švýcarské banky UBS. Jsou podle ní vyšší o desítky procent. V Česku přitom provozují dohromady takřka 750 čerpacích stanic a jejich cenotvorba má tudíž zásadní podíl na tom, že pohonné hmoty v důsledku války v Íránu zdražují v Česku jedním z nejvýraznějších temp v EU, jak tento týden zjistila Evropská komise.