Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Jak snížit spotřebu auta? Přinášíme několik rad, jak na to

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Nikomu se neche příliš platit za pohonné hmoty. Snad každý řidič se proto tedy snaží snížit spotřebu svého auta co nejvíce. Přinášíme několik rad a tipů, jak na spotřebě ušetřit.

Vysoké ceny pohonných hmot nutí řidiče, aby se zamýšleli nad tím, jak spotřebu svého vozu co nejvíce snížit. Přinášíme praktické rady, jak můžete spotřebu svého vozu snížit a ušetřit tak nemalé peníze.

Nevozte v autě zbytečné závaží

Každý řidič chce být za volantem připraven na všechno. Chce mít v autě vše, co by pomohlo z případné šlamastiky na silnici. Je ale třeba si uvědomit, že každé kilo zvyšuje spotřebu vozu. Není nutné s sebou vozit celou dílnu nebo v parném létě pytel s pískem, kdybyste náhodou zapadli do závěje. Vykliďte si tedy vůz od zbytečností, snížíte tím váhu vozu a tedy i spotřebu.

Kontrolujte pneumatiky

Podhuštěné pneumatiky zvyšují odpor vozu a tím i jeho spotřebu. Zvyšuje se tím i opotřebení motoru, což také spotřebu zvyšuje. Kontrolujte pravidelně tlak v pneumatikách, nejlépe alespoň jednou měsíčně. Lze tak ušetřit i čtvrt litru paliva na 100 kilometrů.

Větší odpor vzduchu, větší spotřeba

Máte na střeše auta permanentně střešní nosič? Rozmyslete si, jestli je to opravdu nutné. Zvyšuje odpor vzduchu a auto tak má větší spotřebu. Projeví se to zejména na delších cestách při vyšší rychlosti, zejména tedy na dálnicích. Spotřeba se tak může zvýšit až o 10 procent. Podobný dopad na spotřebu mají také otevřená okénka či zbytečně namontovaný "šperk" v podobě sportovního spoileru.

Vypínejte motor

Když víte, že budete chvíli stát na místě, vypněte motor. Spalovací motor totiž spotřebuje za hodinu chodu na volnoběh až dva litry paliva! Na některých křižovatkách nebo přejezdech si nějakou tu minutu počkáte, takže motor klidně vypněte. Někteří výrobci dokonce do vozů začínají montovat systémy start/stop.

Klidná jízda šetří nejvíc

Snad nejvíce se na spotřebě podepisuje styl vaší jízdy. Jezdíte-li způsobem "brzda-plyn“, můžete se spolehnout, že spotřeba auta výrazně zvýší. Stejně tak při brzdění na poslední chvíli nebo častém vytáčení motoru. Když víte, že budete brzdit například před obcí až za chvíli, klidně sundejte nohu z plynu a nechte své auto k místu „doplout“ setrvačností. Většinou stíháme zelenou zbytečně, stejně nám tam skočí červená. Je tedy lepší v klidu dobrzdit a ušetřit tak palivo.

Rychlá jízda na dálnici většinou nešetří

To, že rychlou jízdou ušetříte čas (a tedy peníze), je známý omyl. Na dálnicích většinou není možné udržet konstantní „ideální“ rychlost. Většinou je řidič rád, pokud je to okolo 100 kilometrů za hodinu. Spíše se proplétá mezi kamiony a pomalejšími vozy. Často drasticky snižuje rychlost až na 80 kilometrů a pak prudce akceleruje. To zvyšuje spotřebu paliva a ušetřený čas je zanedbatelný.

Včas řaďte a snižujte otáčky

Nevytáčejte motor vozu zbytečně do vysokých otáček. Motor by měl neustále pracovat na hranici nejvyšší síly. V nižších rychlostech ho nechte kolem 2000 až 2500 otáček za minutu. Ve vyšších rychlostech se držte klidně držte spodní hranice. Ideálních otáček dosáhneme také včasným řazením. Při rozjíždění rychle opusťte jedničku. Je to silná, ale tzv. „krátká“ rychlost, která vyžene motor do otáček. Při vysokých otáčkách se spotřeba samozřejmě zvyšuje.

Klimatizace výrazně zvyšuje spotřebu

Dalším prvkem, který výrazně zvyšuje spotřebu, je klimatizace. Je poháněná motorem, takže při jejím zapnutí se připojí k agregátu a zvýší jeho zatížení. Klimatizace nám zvýší spotřebu klidně o litr benzínu či nafty na 100 kilometrů. Před zapnutím klimatizace auto důkladně vyvětrejte a poté zavřete okna. Při ochlazování interiéru používejte vnitří cirkulaci vzduchu.

Tempomat

Jestli má řidič problém právě s citlivým ovládáním plynu, může mu v tom pomoci instalace tempomatu. Počítač řídí spotřebu tak, že vůz použije nezbytné množství paliva (na rozdíl od neklidného řidiče). Použitím tempomatu se dá ušetřit paliva poměrně dost.

Přestavba na LPG se vyplatí

Ušetřit za pohonné hmoty se dá také přestavbou auta na alternativní pohon. Nejpopulárnější je takzvaný pohon „na plyn“ neboli LPG. Prvotní investice do přestavby je ovšem nákladnější. Pohybuje se okolo 30 tisíc korun a její návratnost je po ujetí zhruba 35.000 kilometrů. Je také třeba svěřit úpravu odborníkovi. Domácí úpravy auta na LPG pohon mohou být nebezpečné a dopravní experti před nimi varují.

Vodík může v budoucnu ušetřit až třetinu nákladů

Možnou budoucností, kdy řidič výrazně ušetří a ještě bude jezdit "čistě“, je vodíkový pohon. Problém je ovšem v jeho výrobě, skladování a manipulací s ním. Možnou cestou ovšem je částečné využití v procesu spalování. Testy prokázaly, že užití vodíku snížilo náklady na palivo až o 30 procent.

Témata:  pohonné hmoty

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

19. listopadu 2024 10:26

Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Politici by to měli přiznat

Prý jsme se zbavili závislosti na ruském plynu, dozvídáme se už i z billboardů. Volby se blíží a kampaň startuje. Jenže zrovna v době, kdy Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Takže kampaň míří poněkud „mimo“. Přes 90 procent plynu, který do Česka nyní teče, je z totiž „ruského směru“, ponejvíce přímo z Ruska. Pokud odněkud dovážíme přes 90 procent tak důležité suroviny, jakou plyn představuje, je zvláštní hovořit o zbavení se závislosti. Laická veřejnost si pod tím nejspíše představí, že ruský plyn neodebíráme. Což ale není pravda.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.