Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ministersvo dopravy rozházelo téměř 88 milionů za dárky a odměny

Ministersvo dopravy rozházelo téměř 88 milionů za dárky a odměny

Foto: ČNB

Nejvyšší kontrolní úřad se zaměřil na hospodaření Ministerstva dopravy a jeho organizačních složek, konkrétně Ředitelství vodních cest ČR, Státní plavební správy, Úřadu pro civilní letectví a Ústavu pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod. Kontroloři prověřili například výdaje za informační a komunikační technologie, kancelářský materiál, opravy a údržbu osobních aut, ale i náklady na cestovné, reprezentaci, právní, poradenské a konzultační služby nebo na mzdy. V kontrolovaných letech 2010 až 2013 dosáhly celkové výdaje v kontrolovaných oblastech 2,7 miliard korun.

Nejvýznamnější nedostatky kontroloři odhalili při prověřování veřejných zakázek. Šlo například o dělení zakázek nebo o omezování uchazečů, když byli přímo oslovováni konkrétní zájemci, místo aby se konalo otevřené výběrové řízení. Například Ministerstvo dopravy v kontrolovaném období uzavřelo s jedním člověkem postupně pět smluv na poradenské služby v oblasti kosmických aktivit. Všechny smlouvy měly stejný předmět plnění. První z nich za 1,7 milionu korun ministerstvo zadalo v jednacím řízení bez uveřejnění, další čtyři za celkem 4,2 milionu korun pak jako zakázky malého rozsahu. Obdobný postup zvolilo například i Ředitelství vodních cest, když zakázku na právní služby za celkovou částku 3,8 milionu korun rozdělilo do dvou zakázek malého rozsahu, které pak zadalo jednomu poskytovateli v lednu a dubnu 2012. 

Mnohdy kontrolované subjekty ani nedokázaly doložit nezbytnou dokumentaci k veřejným zakázkám, případně jaké služby za své peníze získaly. Například Ředitelství vodních cest běžné personální a účetní práce zadávalo fyzickým osobám. Třeba v roce 2012 ho to přišlo na 472 tisíc korun. K tomu, jak poskytovatele těchto služeb vybralo, ale ředitelství nepředložilo žádné doklady. Ústav pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod měl na ekonomické činnosti příkazní smlouvu s poskytovatelem, kterému v kontrolovaných letech zaplatil 1,8 milionu korun. V tom byly zahrnuty práce nad rámec smlouvy za víc než 641 tisíc korun. V dokladech ale chyběly údaje, o jaké služby se jednalo, případně o jejich časové náročnosti. 

Vysoké náklady odhalili kontroloři i u výdajů na reklamní a dárkové předměty, na pohoštění nebo některé nákupy. Například Ředitelství vodních cest mělo náklady na reprezentaci v roce 2013 šestkrát vyšší než v roce 2010. Jejich podstatnou část tvořily útraty za pohoštění. Ředitelství předložilo neúplné doklady, přesto z nich ale bylo patrné, že peníze za pohoštění a občerstvení byly propláceny stejnému zaměstnanci, který je zároveň schvaloval. Ústav pro odborné zajišťování příčin leteckých nehod nakoupil v letech 2011 a 2012 například 100 kusů plaket za 96 tisíc korun, 56 šál za 23 tisíc korun, 35 baterek za 18 tisíc nebo 13 pásků za 13 tisíc korun. Ústav v roce 2011 také koupil běžecký trenažér za 27 tisíc korun. 

Nejhůř z kontrolovaných institucí si vedlo Ředitelství vodních cest, které chybovalo téměř ve všech kontrolovaných oblastech, včetně mezd a mimořádných odměn. Šest ze třinácti zaměstnanců ředitelství dostalo v roce 2012 roční odměny ve výši 104 % jejich nárokové složky mzdy. Ředitelství také například uzavíralo dohody s vlastními zaměstnanci na práce, které odpovídaly jejich pracovní náplni. 

NKÚ na základě svých zjištění odhaduje, že kontrolované instituce mohly v daných letech ve zmíněných oblastech ušetřit minimálně 6 % nákladů, což představuje 88 milionů korun. U Ředitelství vodních cest se odhad možných úspor pohybuje dokonce kolem 13 % nákladů.

Témata:  CZK Ministerstvo dopravy

Související

Aktuálně se děje

23. března 2026 13:03

20. března 2026 12:40

10. března 2026 10:54

Inflace je nejnižší od roku 2016. Drahá ropa kvůli Íránu však může vše změnit

Meziroční míra inflace v ČR vykázala v únoru nejnižší úroveň od října 2016, potvrdil dnes ČSÚ své předběžné údaje. Činila pouze 1,4 procenta. Údaj však pochopitelně ještě nezahrnuje vývoj, která nastal od posledního únorového dne, kdy USA a Izrael podnikly úder na Írán. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Trhy reagují na Blízký východ: zlato a stříbro klesají

Likviditní výprodej tlačí zlato a stříbro dolů, přičemž pokles není důsledkem změny jejich dlouhodobé role, ale snahy investorů získat hotovost. Po měsících nadprůměrného růstu jsou oba drahé kovy náchylné k prudké likvidaci, zejména kvůli makroekonomickému šoku vyvolanému konfliktem na Blízkém východě. Stříbro klesá výrazněji díky vyšší volatilitě a průmyslové expozici. Jakmile odezní nucený prodej, fundamentální faktory, fiskální napětí, de-dolarizace a riziko stagflace, mohou podpořit návrat obou kovů k růstu.