Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Zveřejnili příjmy Obamy a Putina. To budete koukat

Zveřejnili příjmy Obamy a Putina. To budete koukat

Foto: DataLife

Jsou to nejmocnější muži světa. Kolik si ale za takto důležité funkce vydělají. Podívejte se na oficiální čísla.

Americký prezident Barack Obama a jeho manželka Michelle měli loni o 20 procent nižší příjmy než v roce 2012. Vyplývá to z daňového přiznání, které tento týden zveřejnil americký Bílý dům, píší tvnoviny.sk

Manželé Obamovi v roce 2013 vydělali 481 tisíc dolarů (9 milionů korun). V roce 2012 to byl přitom téměř dvojnásobek. Nižší roční příjmy způsobil slabší prodej Obamových knih, což je prezidentův největší zdroj příjmu.

 

Za výkon funkce Obamovi náleží přesně 400 tisíc dolarů za rok (7,7 milionu korun). Méně peněz dali Obamovi vloni na charitu - necelých 60 tisíc dolarů (1,1 milionu korun). Na daních přitom zaplatili přes 98 tisíc dolarů (1,9 milionu).

O dva miliony rublů méně loni vydělal i ruský prezident Vladimir Putin. Jak vysvětlil jeho mluvčí Dmitrij Peskov, markantní rozdíl v příjmech způsobilo, že v roce 2012 Putinovi vyplatili nevyčerpanou dovolenou, takže jeho příjem v tom roce dosáhl 5,8 milionu rublů (3,2 milionu korun), zatímco loni to bylo 3,67 milionu rublů (2 miliony korun).

Témata:  Barack Obama Vladimír Putin

Související

Aktuálně se děje

14. dubna 2025 14:30

Evropa zdražuje vejce. Česko ale trhá rekordy, předběhlo i USA

Vejce v Česku zdražují nejvíce v EU, ba dokonce více než v USA kdykoli během tamní již několik měsíců probíhající vaječné krize. Podle analýzy společnosti Tradingpedia vejce v ČR mezi únorem a březnem letošního roku přidala na ceně 20,4 procenta. To je více než ve všech zemích EU. Vajíčka v Česku zdražují nejvíce ze všech zemí EU také v meziroční perspektivě, když oproti březnu 2024 zdražila o 44,4 procenta. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

EUR

Komentář

Konec přísné dluhové brzdy v Německu a jeho dopad na evropské země

Německo, které je považováno za nejdisciplinovanější zemi, pokud jde o fiskální řízení, se rozhodlo pro radikální krok – snížit svou úvěrovou brzdu. Po období stagnace chce nastupující vláda obnovit postavení země investicemi do klíčových segmentů hospodářství – od infrastruktury až po průmysl. Zatímco na jednu stranu je tento plán pozitivní pro růst nejen Německa, ale i dalších evropských zemí, na druhou stranu bude veřejný dluh narůstat, což je v rozporu s pravidly Evropské unie (EU), říká Olívia Lacenová, hlavní analytička společnosti Wonderinterest Trading ve svém komentáři.