Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Zveřejnili příjmy Obamy a Putina. To budete koukat

Zveřejnili příjmy Obamy a Putina. To budete koukat

Foto: DataLife

Jsou to nejmocnější muži světa. Kolik si ale za takto důležité funkce vydělají. Podívejte se na oficiální čísla.

Americký prezident Barack Obama a jeho manželka Michelle měli loni o 20 procent nižší příjmy než v roce 2012. Vyplývá to z daňového přiznání, které tento týden zveřejnil americký Bílý dům, píší tvnoviny.sk

Manželé Obamovi v roce 2013 vydělali 481 tisíc dolarů (9 milionů korun). V roce 2012 to byl přitom téměř dvojnásobek. Nižší roční příjmy způsobil slabší prodej Obamových knih, což je prezidentův největší zdroj příjmu.

 

Za výkon funkce Obamovi náleží přesně 400 tisíc dolarů za rok (7,7 milionu korun). Méně peněz dali Obamovi vloni na charitu - necelých 60 tisíc dolarů (1,1 milionu korun). Na daních přitom zaplatili přes 98 tisíc dolarů (1,9 milionu).

O dva miliony rublů méně loni vydělal i ruský prezident Vladimir Putin. Jak vysvětlil jeho mluvčí Dmitrij Peskov, markantní rozdíl v příjmech způsobilo, že v roce 2012 Putinovi vyplatili nevyčerpanou dovolenou, takže jeho příjem v tom roce dosáhl 5,8 milionu rublů (3,2 milionu korun), zatímco loni to bylo 3,67 milionu rublů (2 miliony korun).

Témata:  Barack Obama Vladimír Putin

Aktuálně se děje

20. srpna 2026 17:38

Smlouva po telefonu má svá pravidla, jeden souhlas vás nemusí hned zavázat

Nečekaný telefonát s nabídkou levnějších energií, výhodného pojištění nebo zaručeně výnosné investice může člověka zaskočit. Ne vždy navíc volá skutečný obchodník a ani vyslovené „ano“ nemusí automaticky znamenat, že jste uzavřeli smlouvu. Kdo vás může telefonicky kontaktovat, kdy nabídku skutečně přijímáte a co dělat, pokud si své rozhodnutí později rozmyslíte?

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Kanada se chce přiblížit EU, Německo ale brzdí. Berlín nechce provokovat Trumpa

Německo se k návrhu, aby se Kanada stala prvním „přidruženým členem“ Evropské unie, staví výrazně opatrněji než Evropská komise. Berlín přitom Kanadu jako partnera neodmítá. Naopak podporuje hlubší spolupráci v obraně, energetice, kritických surovinách nebo technologiích. Vadí mu ale forma, načasování a především geopolitické riziko celého projektu.