Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Zveřejnili příjmy Obamy a Putina. To budete koukat

Zveřejnili příjmy Obamy a Putina. To budete koukat

Foto: DataLife

Jsou to nejmocnější muži světa. Kolik si ale za takto důležité funkce vydělají. Podívejte se na oficiální čísla.

Americký prezident Barack Obama a jeho manželka Michelle měli loni o 20 procent nižší příjmy než v roce 2012. Vyplývá to z daňového přiznání, které tento týden zveřejnil americký Bílý dům, píší tvnoviny.sk

Manželé Obamovi v roce 2013 vydělali 481 tisíc dolarů (9 milionů korun). V roce 2012 to byl přitom téměř dvojnásobek. Nižší roční příjmy způsobil slabší prodej Obamových knih, což je prezidentův největší zdroj příjmu.

 

Za výkon funkce Obamovi náleží přesně 400 tisíc dolarů za rok (7,7 milionu korun). Méně peněz dali Obamovi vloni na charitu - necelých 60 tisíc dolarů (1,1 milionu korun). Na daních přitom zaplatili přes 98 tisíc dolarů (1,9 milionu).

O dva miliony rublů méně loni vydělal i ruský prezident Vladimir Putin. Jak vysvětlil jeho mluvčí Dmitrij Peskov, markantní rozdíl v příjmech způsobilo, že v roce 2012 Putinovi vyplatili nevyčerpanou dovolenou, takže jeho příjem v tom roce dosáhl 5,8 milionu rublů (3,2 milionu korun), zatímco loni to bylo 3,67 milionu rublů (2 miliony korun).

Témata:  Barack Obama Vladimír Putin

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.