Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Dojde Česku ropa? Ekonomové mají strach, Sobotka paniku mírní

Dojde Česku ropa? Ekonomové mají strach, Sobotka paniku mírní

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Jak se krize na Ukrajině stále zhoršuje a konec je v nedohlednu, stále častěji se ozývají hlasy, že Rusové zavřou kohouty a ropa přitékající ropovodem Družba vyschne. Co se pak bude dít?

Premiér Bohuslav Sobotka se snaží paniku mírnit a tvrdí, že strategické zásoby nám vydrží celého čtvrt roku. A vyjednat nové smlouvy od dodavatelů na západ od nás prý nezabere víc než měsíc.

Zásoby jsou přitom určeny pro všechny - počítá se totiž nejen se strategickými státními podniky, ale i s běžnou spotřebou Čechů, kteří jsou zvyklí autem jezdit za prací i na nákupy.

Ekonomové bez ohledu na výsledek ukrajinské krize předpovídají, že benzin u nás stejně zdraží. Těžko říct, jak moc by ceny vylétly, kdyby proud ropy z Ruska opravdu vyschnul.

Společnost Čepro, která má popsané zásoby benzinu, nafty a leteckého petroleje na starosti, ujišťuje, že systém je naprosto bezpečný a díky moderním technologiím je odhalení závad na potrubí nebo nájezdů zlodějů dílem okamžiku.

Aby nedráždilo potrubí nenechavce, je na většině území schované pod zemí. Tam, kde se kutá nebo v záplavových oblastech jsou samozřejmě trubky přepravující paliva samozřejmě nad zemí.

Čepro uklidňuje, že podzemní i povrchové nádrže, které spravuje, jsou maximálně zabezpečené a pro jistotu se konají pravidelné plané poplachy, aby hasiči nevyšli ze cviku.

Témata:  ropa

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.