Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Stát chystá gigantické vyvlastňování. Na koho dojde?

Stát chystá gigantické vyvlastňování. Na koho dojde?

Foto: Adam Mráček / INCORP images

Bude se vyvlastňovat ve velkém! Alespoň takový je záměr Ředitelství silnic a dálnic, ten totiž chce do konce roku vyvlastnit až tisíce pozemků. Přečtěte si, proč tak náhle.

Ředitelství silnic a dálnic chystá do konce roku velkou vyvlastňovací akci. Díky novele zákona právě o vyvlastňování totiž zaplatí méně než tomu bylo doposud. Norma sice platí už od února, ale ŘSD se k radikálnímu řešení chystá až nyní. "Na konci roku čekáme stovky až tisíce vyvlastňovacích řízení," uvedl pro on-line deník E15.cz šéf ŘSD David Čermák.

Právě zmíněná novela zákona rozvázala státu ruce a pokud se s majiteli nedohodne na odkupu pozemků, může je vyvlastnit za výhodnějších podmínek než v minulosti. Dříve totiž měl majitel vyvlastňovaného pozemku jistotu, že mu stát vyplatí 420 korun za metr čtvereční. Díky novele ale stát bude platit jen odhadní cenu, která se pohybuje zhruba okolo 12 až 15 korun za metr čtvereční. Nabídku může ještě vylepšit na dvojnásobek.

A někteří majitelé pozemku zuří. Podle E15.cz totiž například na dálnici D3 u Českých Budějovic stát vykoupil pozemky jen od osmy z 870 vlastníků. Ze zbylých jich plánuje až 80 procent vyvlastnit. Majitelé tak dostanou výrazně méně, než dostali jejich sousedé, kteří se už se státem dohodli.

Témata:  Vyvlastnění

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.