Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Stát chystá gigantické vyvlastňování. Na koho dojde?

Stát chystá gigantické vyvlastňování. Na koho dojde?

Foto: Adam Mráček / INCORP images

Bude se vyvlastňovat ve velkém! Alespoň takový je záměr Ředitelství silnic a dálnic, ten totiž chce do konce roku vyvlastnit až tisíce pozemků. Přečtěte si, proč tak náhle.

Ředitelství silnic a dálnic chystá do konce roku velkou vyvlastňovací akci. Díky novele zákona právě o vyvlastňování totiž zaplatí méně než tomu bylo doposud. Norma sice platí už od února, ale ŘSD se k radikálnímu řešení chystá až nyní. "Na konci roku čekáme stovky až tisíce vyvlastňovacích řízení," uvedl pro on-line deník E15.cz šéf ŘSD David Čermák.

Právě zmíněná novela zákona rozvázala státu ruce a pokud se s majiteli nedohodne na odkupu pozemků, může je vyvlastnit za výhodnějších podmínek než v minulosti. Dříve totiž měl majitel vyvlastňovaného pozemku jistotu, že mu stát vyplatí 420 korun za metr čtvereční. Díky novele ale stát bude platit jen odhadní cenu, která se pohybuje zhruba okolo 12 až 15 korun za metr čtvereční. Nabídku může ještě vylepšit na dvojnásobek.

A někteří majitelé pozemku zuří. Podle E15.cz totiž například na dálnici D3 u Českých Budějovic stát vykoupil pozemky jen od osmy z 870 vlastníků. Ze zbylých jich plánuje až 80 procent vyvlastnit. Majitelé tak dostanou výrazně méně, než dostali jejich sousedé, kteří se už se státem dohodli.

Témata:  Vyvlastnění

Aktuálně se děje

8. září 2026 10:13

Minimální mzda v Česku poroste o 2 500 korun. Od ledna bude 24 900 Kč

Vláda schválila zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2027 na 24 900 korun měsíčně. Odpovídající hodinová sazba při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin tak bude činit 148,30 Kč. Zvýšení vychází z valorizačního mechanismu zakotveného v zákoníku práce, který zajišťuje předvídatelný a transparentní vývoj minimální mzdy.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Kanada se chce přiblížit EU, Německo ale brzdí. Berlín nechce provokovat Trumpa

Německo se k návrhu, aby se Kanada stala prvním „přidruženým členem“ Evropské unie, staví výrazně opatrněji než Evropská komise. Berlín přitom Kanadu jako partnera neodmítá. Naopak podporuje hlubší spolupráci v obraně, energetice, kritických surovinách nebo technologiích. Vadí mu ale forma, načasování a především geopolitické riziko celého projektu.