Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Světová finanční krize očima expertů

Světová finanční krize očima expertů

Foto: Slovenskespolocnosti.sk

S vývojem světové finanční krize, nástupem fiskálních problémů zemí Evropské měnové unie (EMU) a všeobecným uvolňováním měnových politik napříč regiony můžeme sledovat výrazný vzestup zájmu o korporátní dluhopisy. Ten je patrný jak u investorů, tak na straně emitentů. Informuje Jan Schiller, Portfolio Manager společnosti Conseq Investment Management, a. s.

Ratingová agentura FItch přišla nedávno se zajímavými fakty, které ukazují na změnu v trendu korporátního financování. Za první pololetí tohoto roku získaly evropské společnosti z dluhopisového trhu více prostředků, než z bankovních úvěrů. V absolutním vyjádření šlo o necelých 260 mld. € finančních zdrojů z emisí dluhopisů proti 235 mld. € nových úvěrů, přičemž historicky tomu bylo vždy naopak. Při současném tempu (ne)poskytování nových úvěrů, by se konečné číslo za celý rok mohlo poprvé po deseti letech zastavit pod úrovní 500 mld. € (což je zhruba třetina úrovně úvěrování před krizí 2008). Co je příčinou tohoto vývoje?

Prostředí nízkých úrokových sazeb v důsledku uvolněných měnových politik většiny světových centrálních bank vedlo ke stlačení výnosů státních dluhopisů na velmi nízké a investorsky ne příliš zajímavé úrovně. Navíc v případě některých zemí přestal být státní dluhopis synonymem pro bezrizikovou investici.

Pumpování likvidity ze strany centrálních bank a jejich nákupy vládních obligací navíc z tohoto trhu část investorů vytlačilo. Jejich zájem se tedy soustředil na dluhopisy korporátních emitentů, které naopak na trh ve zvýšené míře lákala možnost levnějšího financování, než v případě bankovních úvěrů.

Zpřísnění kapitálových požadavků pro banky, na pozadí fiskální krize, tak vedlo ve zvýšené míře k tlaku na zmenšování jejich bilancí a poklesu zájmu o úvěrování, s tendencí ke zdražování úvěrů. Lepšící se bilance firem, které si procesem oddlužení již prošly, pak přispěly k poklesu jejich rizikových prémií při zachování zajímavého výnosu. Ukazuje se tak, že fungující dluhopisový trh je pro opětovné rozběhnutí ekonomiky stejně důležitým prvkem, jako trh bankovní a v době omezené transmise měnové politiky do reálné ekonomiky prostřednictví úvěrového kanálu ho vhodně doplňuje.

Trend korporátních emisí zasáhl v omezené míře i český trh. Po jejich „boomu" v devadesátých letech, následném utlumení a přesunu k úvěrovému financování se opět objevují zajímavé tituly a snaha získat zdroje emisí dluhopisů, která je běžná zejména v anglosaských zemích. Příkladem mohou být proběhlé emise např. Českého aeroholdingu, Leoexpresu, EPH, realitní CPI nebo chystané uvedení Kofoly či Pegasu Nonwovens.

Z pohledu budoucího vývoje lze očekávat tlak na růst výnosů v důsledku indikované změny měnové politiky americké centrální banky a vzestupu výnosů na hlavních obligačních trzích. Zeštíhlování bank nicméně nadále pokračuje a firmy se stabilním podnikáním a zdravou bilancí budou stále ochotny získat financování z trhu. Ať už v důsledku kapitálových výdajů nebo refinancování dříve emitovaných dluhopisů. Vývoj cen korporátních dluhopisů bude ale spíše selektivní, podle konkrétního emitenta a oboru.

Témata:  ekonomika krize

Související

Aktuálně se děje

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

24. dubna 2026 12:06

Stát rozdává vstup zdarma. Instituce počítají ztráty

Česká republika zažívá v oblasti památek a kulturních institucí paradox. Na jedné straně stojí rekordní zájem návštěvníků, na straně druhé experiment státu s bezplatným vstupem, který tento zájem dále uměle zesiluje.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.