Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Takto Kalousek hospodaří: Máme pro vás aktuální čísla o státním dluhu

Šéf rezortu financí v demisi Miroslav Kalousek (TOP 09) vydal během prvních šesti měsíců letošního roku ze státní kasy o 31,5 miliardy korun víc, než kolik do ní připutovalo. Celkové příjmy státního rozpočtu prozatím činí 549,9 miliardy a výdaje 581,4 miliardy korun.

„Výsledek za první pololetí potvrzuje skutečnost, že plánovaný deficit pro tento rok není problém splnit i přes nutnost financovat odstraňování povodňových škod," uvedl ministr financí Miroslav Kalousek.

Na meziročním růstu celkových příjmů o 45,3 miliardy korun se podle statistik ministerstva financí nejvíce podílely nedaňové a kapitálové příjmy a přijaté transfery, a to zejména příjmy z EU (+32,9 miliardy korun). "Daňové příjmy bez pojistného na sociální zabezpečení meziročně vzrostly o 7,2 miliardy korun, tj. o 2,8 procenta," uvádí zpráva ministerstva financí.

Proti tomu na celkových výdajích se největší měrou podílely výplaty sociálních dávek. Ty podle schváleného rozpočtu pro rok 2013 představují 42,4 procenta celkového rozpočtu (tedy 500,3 miliardy korun). K poslednímu červnu vyplatil stát na sociálních dávkách 237,9 miliardy korun. To je o 0,4 miliardy více než vloni.

Hospodaření rozpočtu v samotném červnu skončilo přebytkem 8,3 miliardy korun (v červnu 2012 to bylo 7,3 miliardy), když příjmy činily 108,2 miliardy korun a výdaje byly čerpány ve výši 99,8 miliardy korun.

Pro letošní rok zákonodárci schválili státní rozpočet s 100miliardovým schodkem. Ministr financí chce do státní kasy získat 1,0807 bilionu korun. Výdaje by se měly pohybovat na úrovni 1,1807 bilionu korun.

Témata:  Miroslav Kalousek,  státní dluh

Aktuálně se děje

6. listopadu 2026 12:04

ČNB podruhé letos zvýšila sazby. Hypotéky mohou dál zdražovat

Česká národní banka dnes podle očekávání zvýšila svoji základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na rovná čtyři procenta. Dostává ji tak na nejvyšší úroveň od začátku roku 2025. Jde o druhé letošní zvýšení sazeb, přičemž to první, červnové, bylo vůbec prvním po čtyřech letech. Centrální banka tedy potvrzuje zásadní obrat v měnové politice. Namísto zlevňování peněz nyní přistupuje k jejich opětovnému zdražování. Pro české domácnosti to představuje nepříznivou zprávu zejména v souvislosti s hypotékami, jejichž úročení se může v nadcházejících měsících dostat nad šest procent.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Za dřevo zaplatí rodiny o tisíce víc. Zdražují také pelety a brikety

Zdražování energií v Česku se stále výrazněji přelévá také na trh s palivovým dřevem, peletami a briketami. Jejich ceny letos vzrostly zhruba o pětinu, v některých případech i více. Nejvýraznější cenové tlaky se týkají suchého tvrdého dřeva, jehož nabídka je omezenější. Domácnosti, které v minulosti investovaly do vytápění dřevem jako levnější alternativy plynu či elektřiny, tak nyní zjišťují, že ani tento způsob vytápění není vůči energetickým otřesům imunní.