Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Autem do Chorvatska na dovolenou: Kudy, kam a za kolik

Chorvatsko je oblíbenou destinací českých turistů a už za chvíli jich tam budou proudit stovky. Přinášíme vám rady na cestu!

Chorvatsko od 1. července vstoupí do Evropské unie a přinese to s sebou několik změn. Především zmizí celní kontroly a nahradí je pouze hraniční. K moři tak můžete vyrazit pouze s občankou, a pozor - děti pod 15 let musí mít cestovní pas.

Vzít si s sebou můžete také cokoliv, pokud nebudete obchodovat s jídlem. Zboží však nesmí přesáhnout částku 300 eur (7798 Kč) pokud jedete autem, letecky a lodí až 430 eur (11 106 Kč).

Dobrá zpráva také je, že ceny potravin by se neměly zdražit. "Ceny potravin zůstanou v podstatě stejné. Dnes když je Chorvatsko plné super a hypermarketů, ceny jsou na stejné úrovni jako u nás. Je jasné, že ty jejich speciality jsou vždycky dražší. Je zajímavé, že víno bude v obchodech levnější, protože se musí přizpůsobit cenové relaci Evropské unie," řekl pro Český rozhlas Jaroslav Medek z cestovní kanceláře Mediterán Travel.

Před cestou také nezapomeňte na cestovní pojištění. 

Jak, kudy a za kolikVětšina Čechů do Chorvatska jezdí autem. A teď dávejte pozor - dopravní předpisy se na začátku roku zpřísnily a kvůli nebezpečné jízdě byste místo na pláži mohli skončit na tři roky ve vězení. Tvrdší tresty se týkají především překročení rychlosti v obci, předjíždění na nepřehledném místě nebo jízdy pod vlivem alkoholu či psychotropních látek.

Stejně jako u nás nesmíte v Chorvatsku při jízdě používat mobilní telefon a musíte být připoutáni. Denní svícení je tu však povinné jen během zimního období. Nezapomeňte, že povinnou výbavou je v Chorvatsku i tažné lano.

Povolená rychlost v obci je 50 km/h, mimo obec 90 km/h, na rychlostních silnicích 110 km/h, na dálnicích 130 km/h, motorová vozidla s přívěsem bez brzdy 80 km/h.

I pokud nebudete platit pokutu, cesta vás vyjde dráž. Změnil se kurz eura a stoupla i chorvatská kuna. Z kurzu z roku 2012 3,28 korun za kunu stoupla na 3,40 korun. Mýtné vás proto vyjde o něco dráž. Rakušané navíc zdražili i dálniční známky. Takže zatímco loni jste za desetidenní dálniční známku zaplatili 196 korun, letos je to už 214 korun. 

20 věcí, které byste měli vědět před cestou do Chorvatska

Nejoblíbenější trasa do Chorvatska je přes Brno, Mikulov, Vídeň, přes Graz a Maribor na Záhřeb a po dálnici do Splitu. Tato trasa je přitom dlouhá kolem 1 100 kilometrů a dá se ujet přibližně za jedenáct hodin.Druhá nejčastější trasa vede přes České Budějovice, Linec a Graz, kde se při cestě do Splitu napojuje na dálnici z Vídně. Trasa do Dalmácie měří z Prahy přibližně 1000 kilometrů a trvá zhruba jedenáct hodin.

Překvapivou variantou je cesta přes Mnichov, po níž se dá relativně rychle dojet na Istrii. Nevýhodou však zůstává, že cesta je finančně náročnější kvůli poplatkům.

Nejrychlejší možností, jak se dostat do Chorvatska, je samozřejmě letadlo. Navíc vznikl nový spoj Praha - Dubrovník. Tato část Chorvatka byla od roku 2009 vzdušnou cestou přímo z Česka nepřístupná, protože zkrachovala společnost Sky Europe. Nyní lety obnoví SmartWings, a kromě Splitu se tak Čechům otevře cesta na samotný jih země. Letadla budou z Prahy.A teď už jenom nezapomenout zabalit slunečník a opalovací krém!

Témata:  dovolená

Aktuálně se děje

9. července 2024 11:05

8. července 2024 10:38

Novela zákoníku práce letos přiznává dovolenou také brigádníkům. Kdy mají nárok? Jak dovolenou vypočítat?

Také brigádník potřebuje čas na odpočinek a regeneraci, zvlášť pokud pracuje dlouhodobě. V letošním roce poprvé si mohou lidé pracující na dohody vybírat díky novele zákoníku práce dovolenou stejně jako zaměstnanci pracující na hlavní pracovní poměr. Jak se počítá a za jakých podmínek si ji mohou vzít?

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR

Komentář

Daří se vládě ozdravovat veřejné finance? Detailní pohled na čísla

Hospodaření státního rozpočtu – tedy to, za které odpovídá vláda – bylo letos v prvním pololetí nejlepší od roku 2019. Pololetní schodek vládního hospodaření je totiž nominálně nižší než v letech 2020 až 2023, necelých 180 miliard korun. Přesto veřejný dluh narůstá za vlády premiéra Petra Fialy zhruba stejně rychle jako za covidu. I když mezitím stouply daně a odvody, nejen v rámci konsolidačního balíčku. Jak to jde dohromady? A plní současná vláda svůj předvolební slib konsolidace veřejných financí?