Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Nezaměstnaní naklušou do práce, na rozdíl od Drábkovy veřejné služby ale dostanou zaplaceno

Nezaměstnaní naklušou do práce, na rozdíl od Drábkovy veřejné služby ale dostanou zaplaceno

Foto: Pixmac

Nezaměstnaní dost možná naběhnou do práce. Poté, co šéf asociace hejtmanů Michal Hašek /ČSSD/ navrhl poslat nezaměstnané odklízet škody po povodních, ministryně práce Ludmila Müllerová /TOP09/ se toho chytla.

MPSV poslalo úřadům práce sto milionů korun. Z nich by se měly financovat veřejné práce, na které by měli být nasazeni dlouhodobě nezaměstnaní. Na rozdíl o nechvalně známé Drábkovy veřejné služby, která byla povinná a bezplatná, je tato varianta honorována. Nezaměstnaný si tak může přivydělat až 15 tisíc měsíčně.

"Z jednotlivých pracovišť i médií víme, že je značná poptávka po tom, aby se do pomoci při povodních zapojili také nezaměstnaní. Na starosti to má právě Úřad práce, a my jsme učinili už všechny potřebné kroky pro to, aby se nezaměstnaní do veřejně prospěšných prací i dalších forem pomoci co nejdříve zapojili," uvedla generální ředitelka Úřadu práce ČR Marie Bílková.

Stačí jen, aby obce a města postižené povodní oslovily úřady práce a požádaly je o vyslání nezaměstnaných.

Témata:  nezaměstnanost Povodně 06/2013

Aktuálně se děje

8. září 2026 10:13

Minimální mzda v Česku poroste o 2 500 korun. Od ledna bude 24 900 Kč

Vláda schválila zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2027 na 24 900 korun měsíčně. Odpovídající hodinová sazba při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin tak bude činit 148,30 Kč. Zvýšení vychází z valorizačního mechanismu zakotveného v zákoníku práce, který zajišťuje předvídatelný a transparentní vývoj minimální mzdy.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Kanada se chce přiblížit EU, Německo ale brzdí. Berlín nechce provokovat Trumpa

Německo se k návrhu, aby se Kanada stala prvním „přidruženým členem“ Evropské unie, staví výrazně opatrněji než Evropská komise. Berlín přitom Kanadu jako partnera neodmítá. Naopak podporuje hlubší spolupráci v obraně, energetice, kritických surovinách nebo technologiích. Vadí mu ale forma, načasování a především geopolitické riziko celého projektu.