Domácnosti si nespoří, při ztrátě práce by nevyžily ani 3 měsíce

Z průzkumu dále vyplývá, že pravidelně si odkládá část svého příjmu pro případ potřeby jen třetina ekonomicky aktivních lidí.

„Ačkoliv míra nezaměstnanosti v Česku byla v červenci na úrovni 8,2 procenta, je nutné si uvědomit, že reálně jde o půl milionu lidí, kteří jsou bez práce a bez příjmu, který by jejich domácnosti zajistil solidní životní úroveň,“ uvedl analytik ČSOB Petr Dufek. O jedno pracovní místo se tak v současnosti uchází průměrně 13 zájemců. Podle ředitele Kanceláře představenstva ČSOB Ondřeje Škorpila se ukazuje, že lidé u nás nejsou připraveni na situaci, kdy o své zaměstnání přijdou. „Průzkum ukázal, že jim takové uvažování není vlastní, negativní scénáře zkrátka odsouvají do pozadí. Pro případ nouze si pravidelně spoří jen 32 procent lidí, což není povzbuzující číslo. Znamená totiž, že domácnosti při výpadku příjmu začnou bojovat s nedostatkem peněz na pokrytí pravidelných nutných výdajů,“ vysvětlil. Výzkum také odhalil, že třetina Čechů nemá ponětí, jak by se zachovala, kdyby se dostala do finanční tísně. Nejčastěji jde o lidi se základním vzděláním bez maturity a o lidi mladší 30 let. Cestou, jak se finanční tísni vyhnout, je podle Škorpila pravidelné sestavování rodinného rozpočtu. „Tento systém rodinám umožní udělat si přehled příjmů a výdajů, zvážit, do čeho ten měsíc vložit peníze, kde je naopak ušetřit. Bohužel podobná praxe funguje jen v 16 procentech českých domácností.“ Každá domácnost by měla mít podle něj vytvořený tzv. finanční polštář ve výši šesti až devíti měsíčních platů. „Neměla by je však mít uložené na běžném účtu, jehož úroky jsou prakticky nulové, ale ideálně na spořicích či termínovaných účtech, které mohou přinést zajímavější zhodnocení. Variantou jsou i podílové fondy,“ doporučil analytik Dufek.

Témata:  rodinný rozpočet