Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Děsivé zjištění: Srovnání nákupu v Česku a Německu

Děsivé zjištění: Srovnání nákupu v Česku a Německu

Foto: Pixmac

Už se těšíte, až budete o Velikonocích mlsat sladké? Možná byste měli zvážit, zda nevyrazíte pro čokoládové zajíčky a vajíčka do Německa. Většina sladkostí vás totiž za hranicemi vyjde levněji než u nás.

Zakladatel Pražského kulinářského institutu Roman Vaněk ve svém dalším díle oblíbeného pořadu "Peklo na talíři" se vydal na nákup do českých a německých supermarketů, aby porovnal, na kolik vyjde velikonoční nákup v Česku a Německu. A co ze srovnání velikonočních zajíčků, vajíček a dalších pochutin vyšlo? To, že většina je levnější za hranicemi.

Roman Vaněk se vydal do Lidlu, Penny Marketu a Kauflandu do Ústí nad Labem, jeho kolega Zdeněk Marcín se vydal do 40 kilometrů vzdáleného německého městečka Pirna. Jediný pamlsek, který vyšel v Česku levněji, je pouze balení čokoládové "rodinky" velikonočních zajíčků. Ta v českém Kauflandu vyjde na 27,90 korun, v Německu na 32,30 korun.

Zarážející je, že většinu čokoládových pamlsků české supermarkety nabízejí ještě ve slevě, i přesto vyjdou dráž. "Stejné obchodní řetězce, stejní výrobci, vzdálenost mezi jednotlivými obchody je jedna hranice a čtyřicet kilometrů. Ať mi nikdo nevysvětluje, že za takto markantní rozdíly v ceně může doprava nebo náklady na dopravu. Myslím si, že jde jen o vychcánkovství a politiku obchodních řetězců," zakončuje svůj pořad "Peklo na talíři" Roman Vaněk.

Mnozí mohou namítnout, že vše dělá rozdílná výše daně z přidané hodnoty, která je v Německu u potravin 7 procent a v Česku 15 procent. Na druhou stranu ale Němci pobírají daleko vyšší platy. Zatímco průměrná mzda Čechů je 24 626 korun, Němci průměrně berou 91 600 korun.

Témata:  obchody Velikonoce

Související

Aktuálně se děje

4. prosince 2025 10:58

28. listopadu 2025 13:23

24. listopadu 2025 17:55

24. listopadu 2025 15:02

OSVČ čeká od ledna skokový růst odvodů. Vláda nemá čas změnu zvrátit

Vláda ve svém programovém prohlášení slibuje, že zastaví zvyšování vyměřovacího základu pro sociální pojistné OSVČ, které tak zůstane na 35 % průměrné mzdy. To se jí ovšem do začátku ledna, kdy má ke změně dojít, nemůže podařit. Na legislativní proces jednoduše nezbývá dostatek času. Reálně tak k plánovanému snížení odvodů OSVČ může dojít spíše až od roku 2027, upozorňuje Petra Pospíšilová, vedoucí daňového poradenství BDO.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Jednotné hlášení změní fungování firem. Duben 2026 bude zlomovým měsícem

Od začátku roku 2026 začne postupně nabíhat nová legislativa zavádějící Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele (JMHZ). Jde o změnu, která má zpřehlednit a sjednotit povinné údaje, jež zaměstnavatelé pravidelně předávají státu. Legislativu připravilo Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) ve spolupráci s Českou správou sociálního zabezpečení, Úřadem práce ČR, Ministerstvem financí, Generálním finančním ředitelstvím, Českým statistickým úřadem a zástupci zaměstnavatelských svazů.