Další zdražení potravin? Kalouskova koalice cosi chystá!

"Stávající podoba ZVTS i pokusy o jeho novelizaci neřeší zásadní problémy, které tato legislativa přináší," píší poslanci, podle nichž jde o byrokratickou zátěž pro dodavatele a odběratele, navíc se zpochybňuje slučitelnost zákona s evropskou legislativou. Podle Plachého nebude mít poslanecký klub ODS se zrušením zákona problém. "Byl jsem zpravodajem tisku v roce 2009 a beru jako prohru, že tehdy prošel," řekl Mediafaxu Plachý. Jde podle něj o legislativní zmetek, který pouze vytváří právní nejistotu.

Předseda poslaneckého klubu TOP 09 Petr Gazdík o nápadu zatím neslyšel. "Každý poslanec má právo podat legislativní návrh," poznamenal předseda, klub TOP 09 se bude jistě zrušením normy zabývat.

Zásadně proti je předseda hospodářského výboru Milan Urban (ČSSD). "Jde o jediný zákon, který drží řetězce alespoň trochu pod krkem," odpověděl Mediafaxu, podle něj má podobný názor i většina sociální demokracie.

"Zrušení zákona o významné tržní síle bez toho, aby byli dále chráněni jen malí a střední podnikatelé, nepomůže snížení cen potravin, a naopak může posílit pozici oligopolů," řekl Mediafaxu předseda Věcí veřejných Vít Bárta, který ale zároveň poděkoval koaličním poslancům za budoucí debatu o tomto zákonu, který se stal jednou z vlajkových programových lodí opozičních VV.

Předkladatelé návrhu argumentují, že koncentrace obchodních řetězců je v ČR na rozdíl od západních zemí mimořádně nízká, a proto nemá jejich regulace smysl. Poměry pěti největších oproti celému trhu jsou v ČR v hodnotách okolo 41 procent, tři největší zabírají 27 procent a pouze největší (Ahold) necelých deset procent trhu podle maloobchodních tržeb. Například v Belgii nebo v Rakousku zabírají tři největší řetězce přibližně 55 procent trhu. Oproti tomu tři hlavní dodavatelé piva zabírají 75 procent trhu, u minerálních vod jde o více než 80 procent.

Nelíbí se jim ani to, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) začal brát - místo posouzení jednotlivých vztahů mezi dodavatelem a odběratelem - jako firmy s významnou tržní silou ty, které mají obrat vyšší než pět miliard korun. Nesouhlasí ani s postupem úřadu, podle kterého nyní má dokazovat, že jde o významnou tržní sílu samotný odběratel, nikoliv sám úřad.

Zákon také zakazuje prodej za nižší než nákupní ceny. "Za situace, kdy desetina obyvatel je na či pod hranicí chudoby, odměna za práci dvou třetin práceschopného obyvatelstva nedosahuje ani průměrné mzdy, je nutno považovat takovouto regulaci za nežádoucí," podotýká důvodová zpráva, podle které se podíl zboží nakoupeného v "akcích" stále zvyšuje, nyní je již 41,5procentní.

Ministerstvo průmyslu a obchodu podle Plachého odstoupilo v posledních dnech od záměru zákon zrušit a přepracovat. "To nás s panem poslancem Laudátem nadzvedlo," řekl Plachý. Ministerstvo může podle jeho mínění funkční části zákona přepracovat i po jeho případném zrušení. "Žádné škody nevzniknou, běžící spory se zastaví," vysvětlil poslanec.

Podle Juračky se ceny potravin nezmění, na to je v ČR příliš velká konkurence, která je drží při zemi. Zákon jako celek je podle něj špatný. "Stát vstupuje do soukromoprávních vztahů," vysvětlil, navíc se podle něj připravuje na evropské úrovni sjednocující norma, takže místo dalších novel by bylo lepší počkat na ni. Jinak by byl pro regulaci nejenom obchodníků, jak nyní zákon stanovuje, ale i dodavatelů. Některé části zákona, například povinnost fakturování rychloobrátkového zboží do 30 dnů, by pak nejradši zapracoval například do zákona o cenách.

Návrh by v případě souhlasu zákonodárců měl zrušit zákon o významné tržní síle v den vyhlášení.

Témata:  potraviny