Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Osobních i firemních bankrotů je stále více

Osobních i firemních bankrotů je stále více

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Počty osobních i firemních bankrotů se v červenci meziměsíčně snížily, v meziročním porovnání však stále rostou. Vyplývá to z analýzy společnosti CCB – Czech Credit Bureau.

V červenci soudy vyhlásily 159 firemních bankrotů, což je o 76 bankrotů méně než v červnu. Za sedm měsíců letošního roku bylo vyhlášeno 1336 firemních bankrotů, tedy o 40 procent více než ve stejném období loňského roku. Meziměsíčně klesl i počet osobních bankrotů. V červenci jich soudy vyhlásily 859, tedy o 155 méně než v červnu. Od začátku roku dosáhl počet osobních bankrotů 6167. Oproti stejnému období loňského roku se jedná o 95 procentní nárůst.

Pokud jde o podnikatelské subjekty, v červenci se meziměsíčně počet bankrotů snížil jak u právnických osob (o 44), tak i u fyzických osob podnikatelů (o 32). Více než polovinu firemních bankrotů v červenci (54 procent) tvořily bankroty fyzických osob podnikatelů.

„Na tomto přírůstku se podíleli výlučně fyzické osoby podnikatelé, protože počet bankrotů právnických osob se meziročně o 18 snížil. Podíl fyzických osob podnikatelů na bankrotech v období leden až červenec 2011 dosáhl 43 procent, zatímco ve stejném období loňského roku to bylo jen 17 procent,“ uvedla Věra Kameníčková, vedoucí analytického oddělení společnosti CCB – Czech Credit Bureau. Počet podaných návrhů na bankrot firem dosáhl v červenci výše 483, z toho se 309 (tj. 64 procent) týkalo právnických osob a 174 fyzických osob podnikatelů. Ve srovnání s červnem se počet návrhů na bankrot právnických osob snížil o 27 případů a u fyzických osob podnikatelů o 20 případů.

Za sedm měsíců letošního roku bylo podáno 3288 návrhů na firemní bankrot, což je o 897 návrhů více než ve stejném období loňského roku. Počet návrhů na bankrot právnických osob se zvýšil o osm procent, zatímco počet návrhů na bankrot fyzických osob podnikatelů na více než trojnásobek.

Z hlediska krajů bylo v červenci vyhlášeno nejvíce firemních bankrotů v Moravskoslezském kraji (29 případů), dále v Ústeckém kraji (22 případů) a teprve na třetí místo se dostala Praha (21 případů). Méně než pět bankrotů bylo vyhlášeno ve Zlínském a Karlovarském kraji.

Moravskoslezský kraj dosáhl prvenství, i pokud jde o počet bankrotů za sedm měsíců letošního roku (219 případů). Za ním se umístila Praha (215 případů) a Ústecký kraj (119 případů). Ve srovnání období leden až červenec letošního a loňského roku se nejrychleji počet bankrotů zvýšil v Ústeckém kraji (o 177 procent), dále v Moravskoslezském kraji (o 133 procent) a v Olomouckém kraji (o 102 procent). Ve třech krajích se v tomto období počet bankrotů firem dokonce snížil. Jedná se o kraj Vysočina (pokles o 13 procent), Jihomoravský kraj (pokles o osm procent) a Prahu (pokles o šest procent).

Z celkového počtu bankrotů právnických osob vyhlášených za sedm měsíců letošního roku (768 případů) se jich nejvíce týkalo odvětví obchod (209 případů), stavebnictví (123 případů), služby převážně pro podniky (85 případů) a pronájem strojů a zařízení (68 případů).

Témata:  bankrot

Související

Aktuálně se děje

24. listopadu 2025 17:55

4. listopadu 2025 10:37

Vidíte nenávist nebo podvod na internetu? Nahlaste ho, radí dTest

Setkali jste se někdy s komentářem na sociálních sítích, ve kterém autor podporuje násilí či terorismus? Zaznamenali jste příspěvek se soukromými fotografiemi sdílenými za účelem poškození pověsti vyobrazené osoby? Anebo jste na online tržišti narazili na podvodného prodejce? I na takové příklady nezákonného uživatelského obsahu na internetu si Evropská unie došlápla takzvaným Aktem o digitálních službách (DSA). A ať už se nezákonný obsah týká přímo vás, nebo ne, máte právo jej nahlásit provozovateli dané internetové stránky.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

OSVČ čeká od ledna skokový růst odvodů. Vláda nemá čas změnu zvrátit

Vláda ve svém programovém prohlášení slibuje, že zastaví zvyšování vyměřovacího základu pro sociální pojistné OSVČ, které tak zůstane na 35 % průměrné mzdy. To se jí ovšem do začátku ledna, kdy má ke změně dojít, nemůže podařit. Na legislativní proces jednoduše nezbývá dostatek času. Reálně tak k plánovanému snížení odvodů OSVČ může dojít spíše až od roku 2027, upozorňuje Petra Pospíšilová, vedoucí daňového poradenství BDO.