Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Osobních i firemních bankrotů je stále více

Osobních i firemních bankrotů je stále více

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Počty osobních i firemních bankrotů se v červenci meziměsíčně snížily, v meziročním porovnání však stále rostou. Vyplývá to z analýzy společnosti CCB – Czech Credit Bureau.

V červenci soudy vyhlásily 159 firemních bankrotů, což je o 76 bankrotů méně než v červnu. Za sedm měsíců letošního roku bylo vyhlášeno 1336 firemních bankrotů, tedy o 40 procent více než ve stejném období loňského roku. Meziměsíčně klesl i počet osobních bankrotů. V červenci jich soudy vyhlásily 859, tedy o 155 méně než v červnu. Od začátku roku dosáhl počet osobních bankrotů 6167. Oproti stejnému období loňského roku se jedná o 95 procentní nárůst.

Pokud jde o podnikatelské subjekty, v červenci se meziměsíčně počet bankrotů snížil jak u právnických osob (o 44), tak i u fyzických osob podnikatelů (o 32). Více než polovinu firemních bankrotů v červenci (54 procent) tvořily bankroty fyzických osob podnikatelů.

„Na tomto přírůstku se podíleli výlučně fyzické osoby podnikatelé, protože počet bankrotů právnických osob se meziročně o 18 snížil. Podíl fyzických osob podnikatelů na bankrotech v období leden až červenec 2011 dosáhl 43 procent, zatímco ve stejném období loňského roku to bylo jen 17 procent,“ uvedla Věra Kameníčková, vedoucí analytického oddělení společnosti CCB – Czech Credit Bureau. Počet podaných návrhů na bankrot firem dosáhl v červenci výše 483, z toho se 309 (tj. 64 procent) týkalo právnických osob a 174 fyzických osob podnikatelů. Ve srovnání s červnem se počet návrhů na bankrot právnických osob snížil o 27 případů a u fyzických osob podnikatelů o 20 případů.

Za sedm měsíců letošního roku bylo podáno 3288 návrhů na firemní bankrot, což je o 897 návrhů více než ve stejném období loňského roku. Počet návrhů na bankrot právnických osob se zvýšil o osm procent, zatímco počet návrhů na bankrot fyzických osob podnikatelů na více než trojnásobek.

Z hlediska krajů bylo v červenci vyhlášeno nejvíce firemních bankrotů v Moravskoslezském kraji (29 případů), dále v Ústeckém kraji (22 případů) a teprve na třetí místo se dostala Praha (21 případů). Méně než pět bankrotů bylo vyhlášeno ve Zlínském a Karlovarském kraji.

Moravskoslezský kraj dosáhl prvenství, i pokud jde o počet bankrotů za sedm měsíců letošního roku (219 případů). Za ním se umístila Praha (215 případů) a Ústecký kraj (119 případů). Ve srovnání období leden až červenec letošního a loňského roku se nejrychleji počet bankrotů zvýšil v Ústeckém kraji (o 177 procent), dále v Moravskoslezském kraji (o 133 procent) a v Olomouckém kraji (o 102 procent). Ve třech krajích se v tomto období počet bankrotů firem dokonce snížil. Jedná se o kraj Vysočina (pokles o 13 procent), Jihomoravský kraj (pokles o osm procent) a Prahu (pokles o šest procent).

Z celkového počtu bankrotů právnických osob vyhlášených za sedm měsíců letošního roku (768 případů) se jich nejvíce týkalo odvětví obchod (209 případů), stavebnictví (123 případů), služby převážně pro podniky (85 případů) a pronájem strojů a zařízení (68 případů).

Témata:  bankrot

Související

Aktuálně se děje

27. ledna 2026 11:51

14. ledna 2026 11:40

Byt za miliony, ve kterém se sotva otočíte. Nový trend pražského bydlení

Nové byty v Praze se dlouhodobě zmenšují a developerský trh se stále více orientuje na investiční jednotky. Podle realitního makléře Jakuba Kalába se v praxi objevují i novostavby s jednotkami o velikosti pouhých 16 metrů čtverečních s cenovkou v řádu několika milionů korun. Také data Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR Praha) poukazují na nový trend – průměrná velikost bytů v nabídce klesá, zatímco ceny dále rostou.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Zlato, stříbro i bitcoin padají: Trumpův vybraný šéf Fedu slibuje zázraky na počkání

Proč padá zlato, stříbro i bitcoin? Fundamentálně proto, že Kevin Warsh, vybraný prezidentem USA Donaldem Trumpem do čela americké centrální banky, má plány, jak ozdravit dolar natolik, že by byl dlouhodobě udržitelný coby nakonec dokonce deflační měna. Takže tím by z velké části odpadla nutnost investovat do jiných deflačních aktiv, jako je právě zlato, stříbro či bitcoin.