Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Osobních i firemních bankrotů je stále více

Osobních i firemních bankrotů je stále více

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Počty osobních i firemních bankrotů se v červenci meziměsíčně snížily, v meziročním porovnání však stále rostou. Vyplývá to z analýzy společnosti CCB – Czech Credit Bureau.

V červenci soudy vyhlásily 159 firemních bankrotů, což je o 76 bankrotů méně než v červnu. Za sedm měsíců letošního roku bylo vyhlášeno 1336 firemních bankrotů, tedy o 40 procent více než ve stejném období loňského roku. Meziměsíčně klesl i počet osobních bankrotů. V červenci jich soudy vyhlásily 859, tedy o 155 méně než v červnu. Od začátku roku dosáhl počet osobních bankrotů 6167. Oproti stejnému období loňského roku se jedná o 95 procentní nárůst.

Pokud jde o podnikatelské subjekty, v červenci se meziměsíčně počet bankrotů snížil jak u právnických osob (o 44), tak i u fyzických osob podnikatelů (o 32). Více než polovinu firemních bankrotů v červenci (54 procent) tvořily bankroty fyzických osob podnikatelů.

„Na tomto přírůstku se podíleli výlučně fyzické osoby podnikatelé, protože počet bankrotů právnických osob se meziročně o 18 snížil. Podíl fyzických osob podnikatelů na bankrotech v období leden až červenec 2011 dosáhl 43 procent, zatímco ve stejném období loňského roku to bylo jen 17 procent,“ uvedla Věra Kameníčková, vedoucí analytického oddělení společnosti CCB – Czech Credit Bureau. Počet podaných návrhů na bankrot firem dosáhl v červenci výše 483, z toho se 309 (tj. 64 procent) týkalo právnických osob a 174 fyzických osob podnikatelů. Ve srovnání s červnem se počet návrhů na bankrot právnických osob snížil o 27 případů a u fyzických osob podnikatelů o 20 případů.

Za sedm měsíců letošního roku bylo podáno 3288 návrhů na firemní bankrot, což je o 897 návrhů více než ve stejném období loňského roku. Počet návrhů na bankrot právnických osob se zvýšil o osm procent, zatímco počet návrhů na bankrot fyzických osob podnikatelů na více než trojnásobek.

Z hlediska krajů bylo v červenci vyhlášeno nejvíce firemních bankrotů v Moravskoslezském kraji (29 případů), dále v Ústeckém kraji (22 případů) a teprve na třetí místo se dostala Praha (21 případů). Méně než pět bankrotů bylo vyhlášeno ve Zlínském a Karlovarském kraji.

Moravskoslezský kraj dosáhl prvenství, i pokud jde o počet bankrotů za sedm měsíců letošního roku (219 případů). Za ním se umístila Praha (215 případů) a Ústecký kraj (119 případů). Ve srovnání období leden až červenec letošního a loňského roku se nejrychleji počet bankrotů zvýšil v Ústeckém kraji (o 177 procent), dále v Moravskoslezském kraji (o 133 procent) a v Olomouckém kraji (o 102 procent). Ve třech krajích se v tomto období počet bankrotů firem dokonce snížil. Jedná se o kraj Vysočina (pokles o 13 procent), Jihomoravský kraj (pokles o osm procent) a Prahu (pokles o šest procent).

Z celkového počtu bankrotů právnických osob vyhlášených za sedm měsíců letošního roku (768 případů) se jich nejvíce týkalo odvětví obchod (209 případů), stavebnictví (123 případů), služby převážně pro podniky (85 případů) a pronájem strojů a zařízení (68 případů).

Témata:  bankrot

Související

Aktuálně se děje

25. května 2026 11:20

Zájem o Dluhopisy Republiky přesáhl očekávání ministerstva

Stačil týden a objednávky Dluhopisů Republiky přesáhly plánovaných 20 miliard korun. Ministerstvo financí rovnou oznámilo navýšení emise. Na první pohled to vypadá jako jasný hit. Úrok přes čtyři procenta, daňové osvobození, stát jako dlužník... Konzervativní investor má důvod zpozornět, zda je to i pro něj vhodný produkt. A tady je dobré si říct, že u investic většinou neškodí samotný produkt, ale špatný důvod, proč si ho člověk koupí. Může jich být hned několik.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Komentář

Euro: co ukazují nové studie o jeho dopadech na obchod a investice

Stěžejním argumentem stoupenců přijetí eura v Česku je ten, že jednotná evropská měna podpoří jak zahraniční obchod, tak přímé zahraniční investice v tuzemsku. Nic z toho ale nemusí být pravda. Renomované studie z poslední doby totiž konstatují prakticky nulový vliv členství v eurozóně jak na přímé zahraniční investice, tak na rozvoj zahraničního obchodu.