Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Benzin je opět dražší. A bude ještě hůř, tvrdí analytik

Benzin je opět dražší. A bude ještě hůř, tvrdí analytik

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Ceny benzínu začínají opět stoupat a podle odhadů se budou zvyšovat až do léta. Dlouhodobě nejdražší pohonné hmoty jsou na jižní Moravě.

Od začátku měsíce stoupla cena benzínu o více než padesát haléřů. Nejdražší benzín je dlouhodobě v Brně a Břeclavi, kde se místy tankuje natural až za 37,60Kč. Motoristům u hranic se tak vyplatí jezdit pro pohonné hmoty třeba do Rakouska, kde mohou ušetřit až dvě koruny na litr.

Podle analytika Borise Tomčiaka ze společnosti Colosseum ceny pohonných hmot rostou kvůli zvýšení DPH o jeden procentní bod, které platí od 1. ledna. Zároveň na růst cen tlačí i zdražování ropných produktů na rotterdamské burze. "V nejbližších dnech by ceny benzínu i nafty měly stoupnout o několik desítek haléřů," upozornil Tomčiak.

Ceny na čerpacích stanicích začínají sice po zimě stoupat, ale oproti letnímu období jsou pořád velmi nízko – například loni v září se cena v Brně vyšplhala k 39 korunám za litr naturalu. Dá se očekávat že na podobnou úroveň se vyšplhá i během tohoto léta.

Témata:  pohonné hmoty

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

19. listopadu 2024 10:26

Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Politici by to měli přiznat

Prý jsme se zbavili závislosti na ruském plynu, dozvídáme se už i z billboardů. Volby se blíží a kampaň startuje. Jenže zrovna v době, kdy Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Takže kampaň míří poněkud „mimo“. Přes 90 procent plynu, který do Česka nyní teče, je z totiž „ruského směru“, ponejvíce přímo z Ruska. Pokud odněkud dovážíme přes 90 procent tak důležité suroviny, jakou plyn představuje, je zvláštní hovořit o zbavení se závislosti. Laická veřejnost si pod tím nejspíše představí, že ruský plyn neodebíráme. Což ale není pravda.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.