Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Toužíte po novém bydlení? Hypotéky jsou nyní obzvlášť výhodné

Toužíte po novém bydlení? Hypotéky jsou nyní obzvlášť výhodné

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Prosinec loňského roku přinesl další rekordy v oblasti hypotečních úvěrů. Úrokové sazby klesly na 3,17 procenta a objemy se vyšplhaly na 13,079 miliardy korun, vyplývá z pravidelného šetření Fincentrum Hypoindex, který zveřejnil ve středu stejnojmenný server.

Sazby jsou nyní rekordní od roku 2003 a objemy nejvyšší za celý rok 2012.

Úrokové sazby u hypotečních úvěrů klesly podle Hypoindexu hlavně díky akčním nabídkám bank. „Banky o vánočních svátcích rozhodně nezahálely a díky akčním nabídkám došlo ve skutečně poskytnutých hypotékách téměř u všech bank v poklesu 0,05 – 0,1 p. b., čímž bylo dosaženo nové dno Fincentrum Hypoindexu a zároveň nové prosincové maximum v objemech úvěrů.

V meziročním srovnání tak sazby skončily níže cca o 0,4 p. b., oproti předloňskému minimu, které bylo také dosaženo v prosinci na rekordním objemu úvěrů," říká Josef Rajdl, vedoucí analytik společnosti Fincentrum.

Průměrná úroková sazba byla za celý loňský rok 3,52 procenta. Pro srovnání, v roce 2011 byla průměrná sazba bez rozdílu fixace 4,04 procenta a v roce 2010 dokonce 4,9 procenta, uvádí server.

Témata:  hypotéky

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.