Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Vláda na podzim projedná návrh na omezení akcií na doručitele

Vláda na podzim projedná návrh na omezení akcií na doručitele

Foto: Vlada.cz

Premiér má na stole analýzu, na jejímž základě experti ministerstva spravedlnosti během září sepíší návrh, jak vyřešit problém s anonymními akciemi. O návrhu bude sněmovna jednat ještě na podzim a nový zákon by měl platit od roku 2013. Informují o tom pondělní Hospodářské noviny (HN).

Studii pro Petra Nečase a jeho poradce sepsal člen legislativní rady vlády Bohumil Havel. K dispozici ji má i vicepremiérka za Věci veřejné Karolína Peake. Právník nenavrhuje, aby listinné akcie na doručitele vláda úplně zrušila. "To bychom šli proti evropskému trendu," řekl HN. Řešením by mělo být, že firmy s utajenými majiteli by se nemohly účastnit veřejných tendrů a nemohly by podnikat ve strategických oblastech - ve zdravotnictví, energetice či bankovnictví. "Takový model následné regulace funguje třeba v Německu," dodal Havel. Nečas se už dříve nechal slyšet, že právě Německem by se mohla česká vláda inspirovat. Kabinet se na omezení anonymních akcií zřejmě snadno shodne - pro VV to je jeden z klíčových protikorupčních bodů, za ODS tento krok již podpořil premiér a proti není ani TOP 09.

Témata:  vláda akcie na doručitele

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.