Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Vláda na podzim projedná návrh na omezení akcií na doručitele

Vláda na podzim projedná návrh na omezení akcií na doručitele

Foto: Vlada.cz

Premiér má na stole analýzu, na jejímž základě experti ministerstva spravedlnosti během září sepíší návrh, jak vyřešit problém s anonymními akciemi. O návrhu bude sněmovna jednat ještě na podzim a nový zákon by měl platit od roku 2013. Informují o tom pondělní Hospodářské noviny (HN).

Studii pro Petra Nečase a jeho poradce sepsal člen legislativní rady vlády Bohumil Havel. K dispozici ji má i vicepremiérka za Věci veřejné Karolína Peake. Právník nenavrhuje, aby listinné akcie na doručitele vláda úplně zrušila. "To bychom šli proti evropskému trendu," řekl HN. Řešením by mělo být, že firmy s utajenými majiteli by se nemohly účastnit veřejných tendrů a nemohly by podnikat ve strategických oblastech - ve zdravotnictví, energetice či bankovnictví. "Takový model následné regulace funguje třeba v Německu," dodal Havel. Nečas se už dříve nechal slyšet, že právě Německem by se mohla česká vláda inspirovat. Kabinet se na omezení anonymních akcií zřejmě snadno shodne - pro VV to je jeden z klíčových protikorupčních bodů, za ODS tento krok již podpořil premiér a proti není ani TOP 09.

Témata:  vláda akcie na doručitele

Aktuálně se děje

8. září 2026 10:13

Minimální mzda v Česku poroste o 2 500 korun. Od ledna bude 24 900 Kč

Vláda schválila zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2027 na 24 900 korun měsíčně. Odpovídající hodinová sazba při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin tak bude činit 148,30 Kč. Zvýšení vychází z valorizačního mechanismu zakotveného v zákoníku práce, který zajišťuje předvídatelný a transparentní vývoj minimální mzdy.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Kanada se chce přiblížit EU, Německo ale brzdí. Berlín nechce provokovat Trumpa

Německo se k návrhu, aby se Kanada stala prvním „přidruženým členem“ Evropské unie, staví výrazně opatrněji než Evropská komise. Berlín přitom Kanadu jako partnera neodmítá. Naopak podporuje hlubší spolupráci v obraně, energetice, kritických surovinách nebo technologiích. Vadí mu ale forma, načasování a především geopolitické riziko celého projektu.