Tahanice kolem daňového balíčku přibližují rozpočtové provizorium

Čtyřicetiprocentní riziko rozpočtového provizoria odhadl předseda rozpočtového výboru sněmovny Pavel Suchánek (ODS) v neděli v Otázkách Václava Moravce na ČT1. Provizorium nastane, pokud se nepodaří prohlasovat daňový balíček před koncem roku. Státní rozpočet je s ním totiž spojený, příjmová strana počítá s penězi ze zvýšených sazeb DPH.

"Když nebude schválen balíček, tak ani rozpočet, který na něm stojí. Rozpočet nemůže být schválen na zákony, které nejsou v platnosti. Když se lhůty nestihnou, bude republika v rozpočtovém provizoriu. Rozpočet sněmovna projedná na výjimečné schůzi 28. listopadu," uvedl Suchánek.

Doplnil, že doufá, že taková situace nenastane, a apeloval na Senát, aby neprotahoval zákonné lhůty na projednání a nezdržoval. Horní komora pošle balíček sněmovně zpátky, protože v ní panuje levicová většina.

Problém s balíčkem má i nezávislá senátorka Eliška Wagnerová, bývalá soudkyně Ústavního soudu. "Je to sice pouze můj odhad, ale předpokládám, že normu vrátíme poslancům. Je potřeba zapracovat do něj změny," zmínila Wagnerová v diskusi.

ČSSD má jiné plány, chce balíček sněmovně vrátit jako celek a žádné pozměňovací návrhy nepodávat. "Rozhodně však nechceme zdržovat, my si daňový chaos a rozpočtové provizorium nepřejeme. Senát sice zákon vrátí, ale ČSSD neplánuje při hlasování ve sněmovně žádné obstrukce," konstatoval předseda strany Bohuslav Sobotka v neděli v Partii na Prima Family.

Kromě rozpočtového provizoria republice hrozí také dvojí změna sazby DPH. Pokud nebude balíček zapsán ve Sbírce zákonů před koncem letošního roku, začne od 1. ledna 2013 platit sjednocená sazba DPH ve výši 17,5 procenta. "Pak bychom museli schválit zákon, který zase nastaví dvojí sazbu, pak by mohl začít platit daňový balíček. Návrat k dvojí sazbě by se odehrál nejdříve v únoru a začal platit pro druhé čtvrtletí," vysvětlil Suchánek.

Opozice i koalice se shoduje v tom, že dvojitá změna sazby by znamenala chaos pro podnikatele a ohrožování české ekonomiky. To potvrzují i odborníci, kteří volají především po jistotě a neměnných hodnotách.

"Obě sazby, 14 a 20 procent, jsou tak blízko sebe, že by jednotná sazba 17,5 procenta měla minimální dopad. Když je mezi nimi vysoký rozdíl, to je sociální argument. Pro průměrnou domácnost bude jednotná sazba znamenat navýšení výdajů o padesát korun měsíčně. Stojí takové zmatky a nejistota za to? Podnikatelé a živnostníci potřebují znát výši daní a ideálně ve dlouhodobém výhledu," řekl v Otázkách ekonom Libor Dušek.

Témata:  daně