Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Další zbytečné plýtvání milionů v ČR

Další zbytečné plýtvání milionů v ČR

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Hnutí DUHA prosazuje skrze svoji iniciativu Velká výzva zákon, který by českému státu ušetřil až 175 milionů korun denně. Což by České republice mohlo ulehčit boj se státním zadlužením, které způsobuje škrtací politiku současné vlády.

Všichni si v současné době připlatíme na benzinových pumpách za naplnění nádrže, ale i „česká ekonomika loni každý den utrácela 269 milionů korun za dovoz ropy,“ uvádí hnutí. To výrazně zvedlo náklady českého průmyslu a značně tak ničí postavení podniků na mezinárodním trhu.Podle výpočtů hnutí bylo možné ušetřit 65% spotřeby. Velká výzva se proto týká šetření za dovoz ropy, na kterém by Česká republika denně ušetřila zmíněnou sumu. Hnutí DUHA prosazuje přijetí zákona na podporu snižování spotřeby drahé ropy a plynu. Podle zprávy hnutí podporu návrhu vyjádřilo přes 22 tisíc občanů i většina parlamentních stran.Hnutí DUHA po britském vzoru navrhuje korigovat vývoz a dovoz, neboť kolikrát je příliš vyváženo a tím se musí zvýšit dovoz (např. loni bylo prodáno do zahraničí 70 tisíc tun jablek, ale 35 tisíc tun jablek dovezeno. Směšné? Ne, realita).Návrh dále prosazuje rozvoj kvalitnější veřejné dopravy, aby nalákala lidi cestující osobními automobily. Přesun nákladů z kamionové dopravy na železnici. A nakonec chtějí podpořit i inovace, jakými jsou elektromobily na elektřinu z obnovitelných zdrojů.

Témata:  ropa

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.