Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Krize nekrize! Řekněte, kdo z vás na to má?

Krize nekrize! Řekněte, kdo z vás na to má?

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Češi stále více utrácejí za sportovní potřeby, a to i navzdory nepříznivému ekonomickému dění v posledních letech. Zatímco v roce 2010 na ně jedna domácnost vydala ročně v průměru asi 1130 korun, loni se částka vyšplhala na zhruba 1280 korun, vyplývá z mezinárodní studie Barometr Cetelem.

V evropském měřítku vede v nákupu sportovního zboží dlouhodobě Francie, která s více než devíti miliardami eur představuje největší trh se sportovním zbožím ze sledovaných zemí. Loni francouzská domácnost utratila za sportovní potřeby v průměru 8300 korun (332 eur), což je o 250 korun více než předchozí rok.

Ačkoli objem investovaných prostředků na domácnost i v Česku narůstá, stále neinvestujeme do sportovních potřeb tolik, co většina sledovaných evropských zemí. Více než Češi utrácejí za sportovní potřeby i například krizí zmítaní Španělé, loni v průměru 4875 korun (195 eur) na domácnost. V této souvislosti zaostáváme také za Itálií či Portugalskem, a to i v případě ekvivalentních příjmů.

Méně než Češi investují do sportovních potřeb Slováci: loni vydali v průměru 800 korun (32 eur) na domácnost.

Témata:  Řecko EU

Související

Aktuálně se děje

19. prosince 2025 10:03

15. prosince 2025 12:41

4. prosince 2025 10:58

1. prosince 2025 11:20

Předražené vánoční cukroví: ceny rohlíčků v obchodech lámou rekordy

Vanilkové rohlíčky patří k nejpopulárnějším druhům vánočního cukroví. Jejich domácí příprava vyjde letos na 135,50 Kč na kilogram. Loni to bylo 134,40 Kč na kilogram. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Evropská unie, ilustrační fotografie

Komentář

EU se dohodla na společné půjčce pro Ukrajinu. Česko se vyvázalo, ušetří desítky miliard

Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko.