Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Krize nekrize! Řekněte, kdo z vás na to má?

Krize nekrize! Řekněte, kdo z vás na to má?

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Češi stále více utrácejí za sportovní potřeby, a to i navzdory nepříznivému ekonomickému dění v posledních letech. Zatímco v roce 2010 na ně jedna domácnost vydala ročně v průměru asi 1130 korun, loni se částka vyšplhala na zhruba 1280 korun, vyplývá z mezinárodní studie Barometr Cetelem.

V evropském měřítku vede v nákupu sportovního zboží dlouhodobě Francie, která s více než devíti miliardami eur představuje největší trh se sportovním zbožím ze sledovaných zemí. Loni francouzská domácnost utratila za sportovní potřeby v průměru 8300 korun (332 eur), což je o 250 korun více než předchozí rok.

Ačkoli objem investovaných prostředků na domácnost i v Česku narůstá, stále neinvestujeme do sportovních potřeb tolik, co většina sledovaných evropských zemí. Více než Češi utrácejí za sportovní potřeby i například krizí zmítaní Španělé, loni v průměru 4875 korun (195 eur) na domácnost. V této souvislosti zaostáváme také za Itálií či Portugalskem, a to i v případě ekvivalentních příjmů.

Méně než Češi investují do sportovních potřeb Slováci: loni vydali v průměru 800 korun (32 eur) na domácnost.

Témata:  Řecko EU

Související

Aktuálně se děje

13. července 2026 17:01

Půjčka pro podnikatele: kdy se vyplatí sáhnout po rychlém řešení?

Podnikání je přesně o tom – o schopnosti reagovat rychle. Jenže rychlost stojí peníze, a peníze ne vždy přijdou ve chvíli, kdy je nejvíc potřeba. Znám to z vlastní zkušenosti: faktura odešla, ale peníze na účtu nejsou. Dodavatel čeká, nájemné se blíží a zákazník ještě nezaplatil. V takové chvíli půjčka pro podnikatele přestává být tabu a stává se čistě praktickým nástrojem.

Zdroj: Komerční článek

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Trumpova nová cla českou ekonomiku neochromí. Problémem je jejich trvalost

Nová americká cla, která administrativa prezidenta Donalda Trumpa zdůvodňuje nedostatečným postupem obchodních partnerů proti zboží vyráběnému nucenou prací, představují z hlediska české ekonomiky další nepříznivý zásah do mezinárodního obchodu. Nejde však o šok, jenž by měl české hospodářství bezprostředně zásadněji poškodit. Evropská unie bude patřit do skupiny ekonomik zatížených desetiprocentní sazbou, zatímco země, které podle Washingtonu nemají odpovídající zákaz dovozu výrobků vznikajících nucenou prací, čelí sazbě 12,5 procenta.